V tomto článku se budeme zabývat Tarentský záliv z různých úhlů pohledu, abychom analyzovali jeho důležitost, dopad a relevanci v různých oblastech. Bude zkoumán jeho původ, vývoj a důsledky, stejně jako jeho vztah k dalším relevantním tématům. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit porozumět jeho vlivu na současnou společnost a také jeho možným budoucím důsledkům. Budou také zkoumána možná řešení, doporučení a výzvy spojené s Tarentský záliv s cílem poskytnout komplexní vizi a zamyslet se nad jejím významem v naší současné realitě.
Tarentský záliv | |
---|---|
Tarentský záliv | |
Maximální hloubka | 500 m |
Šířka | 140 km |
Délka | 140 km |
Rozloha | 20 000 km² |
Zeměpisné souřadnice | 39°53′6″ s. š., 17°16′37″ v. d. |
Nadřazený celek | Jónské moře, Středozemní moře, Atlantský oceán |
Světadíl | Evropa |
Stát | Itálie (Apulie, Basilicata, Kalábrie) |
Přítoky | Basento, Sini, Agri |
Tarentský záliv (italsky Golfo di Taranto, latinsky Sinus Tarentinus) je záliv v Jónském moři u jihovýchodního pobřeží Itálie.
Záliv má přibližně čtvercový tvar o stranách dlouhých 140 km a je ohraničen mysy Santa Maria di Leuca na východě (Apulie) a Colonna (starověký název Cape Lacinium) na jihu u severního pobřeží Kalábrie. Pobřeží zasahuje do tří italských regionů – Apulie, Basilicaty a Kalábrie. Nejvýznamnějšími městy na pobřeží jsou Taranto a Gallipoli.
Celá plocha zálivu patří díky jeho geografické poloze a rozloze do italských výsostných vod.