V dnešním světě získal Otrantský průliv nebývalý význam. Ať už na osobní, profesní, společenské nebo politické úrovni, Otrantský průliv hraje zásadní roli v našem každodenním životě. V průběhu historie byl Otrantský průliv předmětem studia, debat a obdivu, ale nikdy předtím nezaujal tak prominentní místo ve společnosti jako dnes. Od svých počátků až po současnost se Otrantský průliv vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám, kterým v průběhu času čelil. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Otrantský průliv na různé aspekty každodenního života a jak ovlivnil způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás.
Otrantský průliv | |
---|---|
Otrantský průliv | |
Maximální hloubka | 850 m |
Šířka | 75 km |
Zeměpisné souřadnice | 40°13′9,98″ s. š., 18°55′32,02″ v. d. |
Nadřazený celek | Středozemní moře |
Sousední celky | Jaderské moře, Jónské moře |
Světadíl | Evropa |
Stát | Itálie Albánie |
Otrantský průliv (italsky Canale d'Otranto, albánsky Kanali i Otrantos) je průliv mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem, který spojuje Jaderské a Jónské moře. Západní břeh náleží Itálii a východní Albánii.
V nejužším místě mezi městy Otranto v Itálii a Vlora v Albánii je široký 75 km. Maximálně je hluboký 850 m.
V roce 1480 se přes průliv přeplavila osmanská vojska ve snaze obsadit Apeninský poloostrov a připojit ho k Turecku. Invaze byla neúspěšná. Během dějin měl průliv strategický význam. Pro Rakousko-Uhersko byl životně důležitým koridorem pro přístup do Středozemního moře. Proto v první světové válce země Dohody zablokovaly průliv mezi Brindisi a ostrovem Korfu. Blokáda měla zabránit Rakousko-uherskému námořnictvu v účasti v bojových operacích ve Středomoří. Potopen zde byl také dreadnought SMS Szent István rakousko-uherského námořnictva.
Po roce 1991, kdy v Albánii došlo k změně politického uspořádání, se stal průliv místem cest imigrantů z Albánie do Itálie. V letech 1997 a 2004 zahynula téměř stovka Albánců při pokusech překonat průliv a nezákonně vstoupit do Itálie.