V tomto článku prozkoumáme fascinující život Prosincová ústava, jehož zkušenosti zanechaly nesmazatelnou stopu v historii. Od skromných začátků až po svůj vzestup ke slávě Prosincová ústava čelil výzvám a triumfům, které z něj udělaly symbol inspirace pro mnohé. Na těchto stránkách objevíme nejintimnější detaily jeho života, jeho vlivu na společnost a jeho trvalého odkazu. Připravte se na fascinující cestu životem Prosincová ústava a objevte tajemství jeho úspěchu.
Prosincová ústava (německy Dezemberverfassung) byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-uherské monarchie. K úpravě došlo takzvanou dubnovou ústavou v roce 1873, která zejména zavedla přímé volby do Říšské rady.
Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro Předlitavsko, konkrétně (v dobovém slovníku) „v Čechách, Dalmatsku, Haliči a Vladiměřsku s Krakovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku, Štyrsku, Korutansku, Krajinsku, v Bukovině, Moravě, Slézsku, Tyrolsku, Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišíku, též v městě a okršlku Trstském”.