V tomto článku se budeme věnovat tématu Dubnová ústava (1873) ze široké a podrobné perspektivy. Toto téma bylo předmětem diskusí a studií v různých oblastech, takže je relevantní analyzovat jej z různých oborů a přístupů. V celém článku prozkoumáme různé aspekty související s Dubnová ústava (1873), včetně jeho dopadu na společnost, jeho vývoje v čase a možných budoucích důsledků. Kromě toho se ponoříme do různých názorů a postojů, které na toto téma existují, s cílem nabídnout kompletní a vyváženou vizi. Prostřednictvím tohoto komplexního přístupu se snažíme poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění Dubnová ústava (1873), a tím obohatit znalosti a úvahy o tomto tématu.
Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 40/1873 ř. z., jímž byla novelizována Prosincová ústava. Novela především zavedla přímé volby do poslanecké sněmovny Říšské rady, takže poslanci již nebyli voleni zemskými sněmy. Tímto se snížil význam zemských sněmů a zároveň se vyřešil problém pasivní rezistence těch sněmů, které kvůli převaze autonomistů odmítaly vyslat do Říšské rady své poslance.
V souvislosti s touto změnou došlo také ke zvýšení počtu poslanců z 203 na 353 (92 poslanců z Čech, 36 z Moravy, 10 ze Slezska) a k zavedení čtvrté volební kurie obchodních a živnostenských komor.
Detailnější volební pravidla pak stanovoval návazný zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 41/1873 ř. z., jímž byl vyhlášen volební řád.
Na základě těchto ústavních změn pak proběhly první přímé volby do Říšské rady roku 1873.