V dnešním světě zaujímá Goralé ústřední místo ve společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo kulturní úrovni, Goralé má významný dopad na naše životy. V průběhu historie byl Goralé předmětem studia, debat a sporů, což dokazuje jeho význam v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme roli Goralé a jeho vliv na různé aspekty společnosti. Od svého dopadu na politiku až po jeho zapojení do technologií, Goralé hraje zásadní roli ve způsobu, jakým komunikujeme se světem kolem nás. Kromě toho prozkoumáme, jak se Goralé vyvíjel v průběhu času a jak je i dnes předmětem zájmu.
Goralé (polskyGórale; těšínským nářečímGorole; slovenskyGorali nebo i starší Horali[1][2]; tj. „horalé“, přičemž uvedené názvy se píší v některých zdrojích velkým, v jiných malým počátečním písmenem) jsou obyvatelé hornatých oblastí jižního Polska, severního Slovenska a severovýchodního Česka (Těšínsko). Ve svém širším vymezení však žijí také v Bukovině na západní Ukrajině a v severním Rumunsku. Je to tak etnická skupina žijící podél severního karpatského oblouku.
Goralové mluví goralskými dialekty, které jsou polského původu s příměsí slovenštiny a rumunštiny a také albánštiny.[3] Kulturně jsou spříznění hlavně s Lemky, Huculy a Bojky.
↑Horali in: Pyramída-encyklopedický časopis moderného človeka, č. 42, 1974.
↑goral in: Peciar, Š. (ed.): Slovník slovenského jazyka, 1959–1968.
↑Papers Presented at the Fifth Common Property Conference: Reinventing the Commons, the International Association for the Study of Common Property, 24-28 May 1995, Bodø, Norway. : International Association for the Study of Common Property 822 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: _YvtAAAAMAAJ.
Literatura
DUDÁŠOVÁ-KRIŠŠÁKOVÁ, Júlia. Goralské nárečia: z pohľadu súčasnej slovenskej jazykovedy. : Vydavatelstvo Prešovskej univerzity, 2016. Dostupné online. ISBN978-80-555-1714-8. Vysokoškolská učebnice.