Huculové
V dnešním světě je Huculové téma, které je stále aktuálnější a upoutalo pozornost širokého spektra publika. Od svého vzniku Huculové vyvolal nekonečné debaty, výzkumy a úvahy v různých oblastech. Jeho dopady ovlivnily každodenní životy lidí a také rozvoj různých průmyslových odvětví a sektorů. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Huculové, od jeho počátků až po jeho současné implikace, s cílem lépe porozumět jeho významu a důležitosti v současné společnosti.
| Huculové Гуцули | |
|---|---|
,_1934.jpg) Huculové, 1934 | |
| Populace | |
| 25 290 | |
 Ukrajina | 21 400 |
 Rumunsko | 3 890 |
| Jazyk(y) | |
| ukrajinština | |
| Náboženství | |
| Ukrajinská řeckokatolická církev, pravoslaví, katolická menšina | |
| Příbuzné národy | |
| Bojkové, Lemkové, Doliňané | |
.jpg)
Huculové (ukr. гуцули, sg. гуцул; rum. Huţuli, sg. Huţul, pol. Huculi, sg. Hucuł) jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory (části Zakarpatské, Ivanofrankivské a Černovické oblasti Ukrajiny a rumunských žup Maramureš a Suceava v historické Bukovině). Centrem Huculů v Zakarpatské oblasti je město Jasiňa a v Ivanofrankivské oblasti město Kolomyja, většina Huculů však žije v horských vesnicích.
Samotní Huculové v minulosti označovali sami sebe za „Rusíny“. V současnosti se vlivem asimilace většina Huculů hlásí k ukrajinské národnosti, jen malá část k rusínské národnosti; někteří rumunští Huculové pak udávají také rumunskou národnost. Ukrajinskými úřady jsou pokládáni za Ukrajince. Avšak spíše než sebeidentifikace s národem existuje u Huculů silné vědomí územní příslušnosti. Nábožensky jsou Huculové převážně řeckokatolíci a pravoslavní.
Dějiny a kultura
Huculové hovoří svébytným a vůči standardní ukrajinštině méně srozumitelným nářečím rusínštiny. Mají vlastní zvyky, kulturu a kroje. Život v huculských horských vesnicích popsala mj. spisovatelka Olha Kobyljanska. Cenným svědectvím o kultuře a tradici Huculů a celé multietnické Verchovyny je dílo Stanisława Vincenze.
Od jména byl odvozen i název pro horské plemeno koní chované původně v rumunské Bukovině. Je to tzv. huculský kůň (hucul).
Po skončení první světové války si obyvatelé kraje vytvořili Huculskou republiku. Ta však trvala pouhé čtyři měsíce.
Reference
- ↑
- ↑ Archivovaná kopie. www.eliznik.org.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05.
- ↑ Maramures.de – Etnische Grenzen der Huzulen
- ↑ Seznam encyklopedie, heslo Huculové[nedostupný zdroj]
- ↑ Encyclopedia of Ukrajina, heslo Hutsuls
- ↑ Rusíni v Rumunsku, in: Podkarpatská Rus, 5-6/2003. www.podkarpatskarus.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06.
- ↑ MLEJNEK, Josef. Stanisław Vincenz – cádik v huculském kožichu. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 103–106. Dostupné online.
- ↑ GRZYWACZEWSKI, Tomasz. Smazané Vincenzovo Huculsko. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 107–110. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Huculové na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Hucul ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Huculové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (německy) Die Huzulen – stránky zaměřené na folklór a tradice
- (anglicky) TryUkraine – Huculský region Ukrajiny Archivováno 19. 12. 2012 na Wayback Machine.
- (anglicky) Encyclopaedia of Ukraine, heslo Hutsuls
- (rumunsky) Rumunské stránky o Huculech a huculštině Archivováno 18. 9. 2009 na Wayback Machine.
