Frederick Hopkins
V dnešní době je Frederick Hopkins téma, které nabylo na významu v různých oblastech. Od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku se Frederick Hopkins stal ústředním tématem diskusí a debat. Jeho dopad sahá od každodenních aspektů až po rozsáhlé problémy, což vyvolává velký zájem společnosti obecně. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Frederick Hopkins s cílem získat ucelenou a aktualizovanou vizi jeho důležitosti dnes.
| Frederick Hopkins | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. června 1861 Eastbourne |
| Úmrtí | 16. května 1947 (ve věku 85 let) Cambridge |
| Alma mater | Králova kolej v Londýně Londýnská univerzita Trinity College Guy's Hospital Imperial College School of Medicine |
| Pracoviště | Králova kolej v Londýně Univerzita v Cambridgi |
| Obor | biochemie |
| Ocenění | Crooneova medaile a přednáška (1915) Balyho medaile (1915) Královská medaile (1918) Copleyho medaile (1926) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1929) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Frederick Gowland Hopkins OM FRS (20. června 1861, Eastbourne – 16. května 1947, Cambridge) byl anglický biochemik, který byl v roce 1929 oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu, spolu s Christiaanem Eijkmanem, za objev vitamínů. Také se proslavil díky objevu esenciální kyseliny tryptofanu v roce 1901. Hopkins dokončil studia na Universitě v Londýně a na lékařské škole v Guy's Hospital. Stal se v roce 1914 profesorem biochemie na Cambridgeské universitě, na níž se jeho studenti stali průkopníky neurochemie. Také učinil objev, že stažení svalu může vést k hromadění mléčné kyseliny. Hopkins byl povýšen od roku 1925 na rytíře.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederick Hopkins na Wikimedia Commons - Nobel Prize biography
- Biography by N.J.T. Thomas
- Chemical genealogy
- Thomas, N.J.T. 1998. The Life and Scientific Work of Sir Frederick Gowland Hopkins
