V dnešní době je Zákon o krajích (krajské zřízení) tématem, které si v moderní společnosti získalo velký zájem. Od svého vzniku Zákon o krajích (krajské zřízení) vyvolává debaty a kontroverze a přitahuje pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti. Tento fenomén vyvolal řadu diskusí, které se týkají různých aspektů, od jeho dopadu na ekonomiku až po důsledky pro kulturu a politiku. Protože Zákon o krajích (krajské zřízení) je i nadále relevantním tématem, je zásadní analyzovat jeho různé aspekty a pochopit, jak ovlivňuje náš každodenní život. V tomto článku do hloubky prozkoumáme fenomén Zákon o krajích (krajské zřízení) a jeho dnešní význam.
Zákon o krajích (krajské zřízení) | |
---|---|
Předpis státu | |
Druh předpisu | zákon |
Číslo předpisu | 129/2000 |
Údaje | |
Autor | Parlament České republiky |
Schváleno | 12. dubna 2000 |
Platnost | 15. května 2000 |
Účinnost | 12. listopadu 2000 |
Související předpisy | |
Zákon o územně správním členění státu Zákon o obcích (obecní zřízení) Zákon o hlavním městě Praze | |
Oblast úpravy | |
správní právo |
Zákon o krajích (krajské zřízení) byl přijat Parlamentem České republiky dne 12. dubna 2000. Vyhlášen ve Sbírce zákonů byl pod číslem 129/2000 Sb. a nabyl účinnosti dne 12. listopadu 2000. Tento zákon upravuje postavení a orgány samosprávných krajů. Orgány kraje jsou zastupitelstvo kraje, rada kraje, krajský úřad a hejtman.
Zákon o krajích se skládá z 9 hlav, které se člení na díly.