William Gilbert
V dnešním světě se William Gilbert stal tématem velkého zájmu a debat. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v politice nebo jeho vlivu v kulturní sféře, William Gilbert upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento článek si klade za cíl prozkoumat různé aspekty William Gilbert a osvětlit jeho důležitost a důsledky v různých oblastech. Od svého vzniku až po jeho vývoj v průběhu času, včetně jeho vlivu na každodenní životy lidí, se William Gilbert stalo tématem, které nemůžeme ignorovat. Prostřednictvím hloubkové analýzy se tento článek snaží poskytnout holistický pohled na William Gilbert a jeho dopad na dnešní společnost.
| William Gilbert | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. května 1544 Colchester |
| Úmrtí | 30. listopadu 1603 (ve věku 59 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | Černá smrt |
| Alma mater | St John’s College |
| Povolání | filozof, lékař, inženýr, fyzik, astronom a přírodovědec |
| Rodiče | Jerome Gilberd a Jane Wingfield |
| Příbuzní | William Gilbert (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Gilbert (24. května 1544, Colchester – 30. listopadu 1603, Londýn), byl anglický lékař a vědec. Je považován za otce vědy o elektřině a magnetismu. Názvy jako „elektřina“, „elektrická síla“ a „elektrická přitažlivost“ pocházejí právě od něho.
Život
Jeho otec byl soudce. Vystudoval lékařství na Saint John College v Cambridge a v Oxfordu. V roce 1569 zahájil lékařskou praxi. V roce 1600 se stal prezidentem Royal College of Physicians. Byl osobním lékařem královny Alžběty I. a jejího následníka Jakuba I. (1566 - 1625), syna Marie Stuartovny, jež byla sestřenicí královny Alžběty. K fyzice ho přivedly až četné cesty po Evropě.
Byl celoživotním starým mládencem. Zemřel na mor.
Dílo
Roku 1600 publikoval první a zároveň také nejvýznamnější knihu postihující fenomén elektřiny a magnetismu – De Magnete, Magneticisque Corporibus et de Magno Magnete Tellure (O magnetu, magnetických tělesech a velkém magnetu zemském). V šesti dílech popsal šest stovek pokusů s magnety a elektřinou, a to tak přesně, že jsou i dnes snadno replikovatelné. Zelektrizoval mnohé látky, například jantar. Následně usoudil, že přitažlivá síla magnetu a takto zelektrizovaného jantaru nemá stejnou fyzikální povahu, což ovšem nebylo zcela správné. Objevil ale, že elektrický náboj i magnetickou přitažlivost těles lze zrušit vystavením ohni. Zavedl pojem magnetické indukce. Revoluční byly zejména jeho závěry o magnetismu planety. Definoval magnetické póly Země a spočítal, že leží nedaleko zeměpisných pólů – a proto také funguje kompas. Do té doby stále vládla představa, že někde u severního pólu se tyčí obrovské magnetické hory, k nimž vlastně střelka kompasu ukazuje. Než učinil tento převratný objev ohledně magnetických pólů Země testoval při námořnických plavbách i hypotézy, které dnes znějí trochu úsměvně, např. jestli blízkost česneku vychýlí střelku kompasu.
Sestrojil první elektroskop (Gilbertovo versorium).
Jeho bratr vydal po Williamově smrti, roku 1651, nedokončené, ale závažné dílo De Mundo Nostro Sublunari Philosophia Nova, kde se zabývá astronomií a hájí Koperníkův heliocentrismus a také Koperníkův názor, že Země se otáčí kolem své osy. Přitažlivé síly mezi planetami ovšem vysvětloval striktně magnetismem (ostatně ještě i Galileo tak činil).
Gilbert (značka Gb) je dnes již nepoužívaná jednotka magnetického či magnetomotorického napětí (1 Gb = 0,795775 A).
Reference
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ BUREŠ, Jiří. William Gilbert - elektřina a magnetismus | životopis. www.converter.cz . . Dostupné online.
- ↑ William Gilbert | Eduportál Techmania. edu.techmania.cz . . Dostupné online.
- ↑ HAMALČÍKOVÁ, K. Elektrický proud v dějinách lidstva: Kdo objevil elektřinu a proč se jí lidé báli?. Elektrina.cz . . Dostupné online.
- ↑ William Gilbert | Biography & Facts. Encyclopedia Britannica. Dostupné online . (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Gilbert na Wikimedia Commons
