Dnes je Vladimir Jaščenko tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S rozvojem technologií a globalizací se Vladimir Jaščenko stal základním aspektem našeho každodenního života. Od jeho dopadu na společnost až po jeho vliv na globální ekonomiku, Vladimir Jaščenko je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do mnoha aspektů Vladimir Jaščenko, prozkoumáme jeho historii, aktuální význam a budoucí projekci. Vladimir Jaščenko je bezpochyby téma, které vzbuzuje všeobecný zájem a které nadále vyvolává debaty a úvahy v různých oblastech a disciplínách.
Vladimir Jaščenko | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 12. ledna 1959 Záporoží |
Úmrtí | 30. listopadu 1999 Záporoží |
Stát | Ukrajina |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Účasti na ME | 1978 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Jako reprezentant SSSR | ||
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | Praha 1978 | skok do výšky |
Halové ME v atletice | ||
zlato | Milán 1978 | skok do výšky |
zlato | Vídeň 1979 | skok do výšky |
Vladimir Iljič Jaščenko (rusky Владимир Ильич Ященко; 12. ledna 1959, Záporoží, Ukrajinská SSR – 30. listopadu 1999, tamtéž) byl sovětský atlet ukrajinské národnosti, mistr Evropy a dvojnásobný halový mistr Evropy ve skoku do výšky.
Svůj výškařský talent poprvé výrazně předvedl v roce 1977. 2. června v americkém Richmondu překonal 233 cm, čímž vytvořil nový světový rekord, když vylepšil o jeden centimetr výkon Američana Dwighta Stonese.
20. srpna téhož roku vybojoval výkonem 230 cm zlatou medaili na juniorském mistrovství Evropy v Doněcku. Druhý Andre Schneider-Laub ze Západního Německa překonal 220 cm a bronz bral za 214 cm Ital Alessandro Brogini.
12. března 1978 vybojoval v Miláně na halovém ME zlatou medaili. Ve finále překonal stylem stredl 235 cm, čímž si vytvořil nový osobní a halový světový rekord. Stříbro bral Rolf Beilschmidt z NDR za 229 cm.
16. června 1978 v Tbilisi vylepšil vlastní světový rekord pod širým nebem na 234 cm. Jaščenko zůstává posledním světovým rekordmanem, který skákal stredlem. Jeho rekord později překonal Polák Jacek Wszoła v květnu roku 1980, který již používal styl flop. V roce 1978 se stal v Praze na stadionu Evžena Rošického mistrem Evropy, když ve finále rovněž překonal 230 cm.
V roce 1979 obhájil ve Vídni výkonem 226 cm titul halového mistra Evropy. Při přípravě na Světový pohár v Tokiu si Jaščenko přetrhl kolenní vazy. V srpnu 1979 podstoupil neúspěšnou operaci kolena odrazové nohy. Zdravotní problémy ho pronásledovaly i v následujících letech a kvůli nim se také nedostal na letní olympijské hry v roce 1980 v Moskvě. Následovala série operací v Sovětském svazu i v zahraničí, po kterých už Jaščenko nedosáhl bývalé výkonnosti. V roce 1983 dokázal skočit pouhých 210 cm, poté se přestal sportem zabývat.
Zemřel ve věku 40 let, po mnohaletých problémech s alkoholem na jaterní cirhózu.