Vladimír Ráž

Otázka Vladimír Ráž je dnes velmi aktuální, protože se týká širokého spektra lidí v různých kontextech. V průběhu historie byl Vladimír Ráž předmětem debat a kontroverzí a jeho dopad se rozšiřuje do mnoha oblastí společnosti. To je důvod, proč je nezbytné podrobně analyzovat různé aspekty Vladimír Ráž, od jeho počátků až po současnou situaci, abychom plně porozuměli jeho důsledkům a našli možná řešení. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Vladimír Ráž a nabídneme komplexní a vyčerpávající pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Vladimír Ráž
Narození1. července 1923
Nejdek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. července 2000 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníherec a pedagog
Manžel(ka)Alexandra Myšková, Alena Vránová, Olga Hnátková
DětiMartin Ráž, David Ráž, Markéta Rážová, Veronika Rážová
Oceněnízasloužilý umělec
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Vyšehradském hřbitově

Vladimír Ráž (1. července 1923 Nejdek – 4. července 2000 Praha)[1] byl český herec.

Život

Maturoval na smíchovském reálném gymnáziu.[p 1] V letech 1942 až 1947 (s přerušením činnosti konzervatoře ke konci okupace) absolvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. V letech 1947 až 1949 byl členem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, v letech 1949–1951 Divadla státního filmu, následně v letech 1951–1954 hrál v Hudebním divadle v Karlíně. Od roku 1954 byl členem činohry Národního divadla v Praze.[2][1]

Byl třikrát ženatý. Jeho první ženou byla herečka Alexandra Myšková (* 1922),[3] se kterou měl syna Martina a Davida (ten zemřel na syndrom náhlého úmrtí v 8 měsících života). V roce 1970 emigrovala se synem Martinem do Norska.

Jeho druhou manželkou byla jeho herecká partnerka v pohádce Pyšná princezna – Alena Vránová (* 1932), se kterou měl dceru Markétu. Jeho třetí manželkou byla Olga Hnátková, se kterou měl dceru Veroniku (* 1980).

Ještě 6. října 1998 vystupoval ve Stavovském divadle v derniéře Čechovova Višňového sadu.[4] Tři dny před smrtí natáčel televizní seriál Zdivočelá země. Zemřel doma ve spánku.

Nejznámější filmové role

Herec v pohádkách

V roce 1952 hrál postavu krále Miroslava ve známé filmové pohádce Pyšná princezna (spolu se svojí pozdější manželkou Alenou Vránovou). V pohádkovém filmu Byl jednou jeden král… z roku 1954 v roli rybáře, nápadníka princezny Marušky. Ve filmu Hrátky s čertem z roku 1956 představoval čerta doktora Solferna.

Historické postavy

Často představoval postavy z československé národní historie jako Josef Božek, Josef Václav Frič, Jan Janský, Jan Sladký Kozina, František Ženíšek, Karol Šmidke, Sergěj Ingr, Hubert Ripka). Předurčoval jej k tomu jeho kultivovaný herecký projev, noblesa hereckého projevu, jakož i velmi dobrá jevištní řeč.

Rozhlas a televize

Spolupracoval také s televizí a rozhlasem, nejznámější jsou role v televizních seriálech Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům, 30 případů majora Zemana a Zdivočelá země. Jeho nezaměnitelný podmanivý hlas lze zaslechnout také z dabingu, především u amerického herce Lexe Barkera v roli Old Shatterhanda.[5]

Ostatní aktivity

Byl profesorem Pražské konzervatoře.[1]

Ocenění

Divadelní role, výběr

Rozhlasové role

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Filmografie, výběr

Film

Televize

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nyní škola existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.

Reference

  1. ↑ a b c FIKEJZ, Miloš. Český film, herci a herečky, L-Ř. Praha: Libri, 2007. S. 564–567. 
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 408
  3. ↑ Alexandra Myšková. csfd.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-05. 
  5. ↑ MELENOVÁ, Andrea. Novinář z Fantomase i Old Shatterhand. Vladimír Ráž měl podmanivý hlas. iDNES.cz . 2024-09-29 . Dostupné online. 
  6. ↑ VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 . Český rozhlas, 2016-06-09 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. 
  7. ↑ VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava . Český rozhlas, 2019-07-14 . Dostupné online. 

Literatura

  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 254, 303
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 290
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 298, 378, 456, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 176, 227, 255, 431.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 564–567.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 408
  • Blanka Kovaříková: Vladimír Ráž – Po stopách krále Miroslava, Nakl. XYZ 2012
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 128
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 29–30. 
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 245–6, ISBN 978-80-7388-552-6

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot