V moderním světě je Viktor Polesný stále důležitější v různých oblastech společnosti. Ať už v kulturní, vědecké, technologické nebo společenské oblasti, Viktor Polesný se stal tématem velkého zájmu a debat. Jeho dopad byl nejen hmatatelný v každodenním životě lidí, ale také poznamenal před a po ve způsobu, jakým organizace a společnosti fungují. V tomto článku prozkoumáme dopad Viktor Polesný v různých kontextech, analyzujeme důsledky, které má na společnost, a nabídneme zamyšlení nad jeho významem v současnosti a budoucnosti.
Viktor Polesný | |
---|---|
Narození | 13. května 1948 (75 let) Praha |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | režisér, filmový režisér a scenárista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Viktor Polesný (* 13. května 1948, Praha) je český režisér a scenárista.
Otec Viktor (1899–1972) byl důstojníkem, matka Emilie Hořejšová (1912–1977). Vystudoval dokumentární tvorbu v Praze na FAMU (absolvoval 1977). Poté nastoupil do Československé televize, kde působil do roku 1986 a následně do roku 1990 působil v Krátkém filmu Praha. Manželka Lenka je filmová střihačka.
Naděje – Zrada – Bezčasí v rámci projektu Cirkus totality. Naděje, první díl triptychu, zachycuje společenské a kulturní uvolnění v Československu před sovětskou okupací 21. srpna 1968. Zrada vypráví o postupném procitání z euforie do reality posrpnových měsíců. Závěrečná část Bezčasí zobrazuje československou společnost v období normalizace na cestě ke kolaboraci a zapomnění. Diváka dovede až k listopadu 1989. Viktor Polesný při tvorbě dokumentů vycházel z archivních materiálů Krátkého filmu a České televize.