Vernisáž

V dnešním světě se Vernisáž stal tématem neustálého zájmu a debat. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Vernisáž upoutal pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V průběhu let se studium a analýza Vernisáž prohlubovala a snažila se pochopit její příčiny, důsledky a možná řešení. Tento článek se snaží nabídnout obecný a úplný přehled Vernisáž, který se zabývá jeho různými aspekty z objektivní a analytické perspektivy. Od jeho vzniku až po jeho implikaci dnes budou prozkoumány různé aspekty Vernisáž, abychom čtenáři poskytli hlubší a přesnější pochopení tohoto tématu univerzálního významu.

Vernisáž výstavy Proměnlivé struktury (dílo Aleše Svobody), plnící se sál

Vernisáž pochází z francouzského vernissage (sloveso vernir) s významem otevření výstavy, případně lakování.

Základní význam

V češtině je slovo nejčastěji užíváno pro slavnostní otevření výstavy, které bývá zpravidla doplněno dalším uměleckým programem (kupř. hudebním či divadelním), na jehož počátku bývá pronesen krátký úvodní projev. Vernisáže mohou být jak zcela veřejné, tak i neveřejné resp. uzavřené. Uzavřené vernisáže se účastní pouze pozvaní návštěvníci.

Jiný význam

Slovo se v odborném výtvarném názvosloví používá také jakožto termín pro lakování obrazů.

Vývoj pravopisu

Na počátku 20. století se slovo psalo často s francouzskou koncovkou vernisage. Pravopis ale kolísal, takže např. Lidové noviny v roce 1905 napsaly vernisage, ale již o dva roky dříve použily tvar vernisáž. Jiná periodika ale v téže době užívala původní vernissage.

Odkazy

Reference

  1. Zvěřinova výstava v Klubu přátel umění. S. 5. Lidové noviny . 1905-05-09. S. 5. Dostupné online. 
  2. Vernisáž nové Mánesovy výstavy. S. 3. Lidové noviny . 1903-11-01. S. 3. Dostupné online. 
  3. M. V. Jarní výstavy umělecké v Paříži. Lumír. 1902-09-01. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy