V dnešním světě je Všeobecná fakultní nemocnice v Praze téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Bez ohledu na odvětví, profesi nebo osobní zájmy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze upoutal pozornost širokého publika. Tento článek se snaží plně prozkoumat dopad Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na naše životy a společnost jako celek. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy a prezentace relevantních dat má poskytnout podrobný pohled na toto téma, aby čtenáři lépe porozuměli jeho důležitosti a důsledkům v dnešním světě.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze | |
---|---|
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, hlavní budova VFN, ulice U nemocnice 2 | |
Zkratka | VFN v Praze |
Vznik | říjen 1786 |
Právní forma | příspěvková organizace |
Sídlo | U Nemocnice 499/2 Praha 2 128 08 Česko |
Souřadnice | 50°4′24,6″ s. š., 14°25′15,57″ v. d. |
Působnost | Praha 2 |
Mateřská organizace | Ministerstvo zdravotnictví České republiky |
Přidružení | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Tržby | 12,2 mld. Kč (2021) 12 mld. Kč (2020) |
Aktiva | 5,4 mld. Kč (2021) 5 mld. Kč (2020) |
Výsledek hospodaření | 51,7 mil. Kč (2021) 589,3 mil. Kč (2020) |
Počet zaměstnanců | 5 842 (2021) |
Oficiální web | www |
Datová schránka | qyu26zz |
IČO | 00064165 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze | |
---|---|
Další informace | |
Kód památky | 40149/1-1256 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (zkratka VFN) je jedno z nejdůležitějších zdravotnických zařízení v Praze a současně patří mezi největší fakultní nemocnice v Česku. Celkový počet lůžek činí 1 921. Pracuje zde okolo 4 200 zaměstnanců a v roce 2009 hospitalizovala 52 775 pacientů. Jednotlivá pracoviště se nacházejí nejen na území hlavního města, ale i mimo Prahu. Nejstarší část tvoří budovy rozmístěné v druhé pražské městské části zhruba v trojúhelníku Karlovo náměstí, Karlov, Albertov na Novém Městě.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje vysoce specializovanou lékařskou a zdravotnickou péči. Její správa spadá přímo do gesce Ministerstva zdravotnictví České republiky. Ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1. LF UK) zde probíhají také významné výzkumné projekty a výuka studentů lékařství. Na odbornou praxi do VFN docházejí studenti středních a vyšších odborných zdravotnických škol.
V roce 2019 získala nemocnice páté místo v soutěži Bezpečná nemocnice za projekt „Zefektivnění procesu bezpečné medikace, přípravy a podávání cytostatik a biologické léčby cestou nové softwarové podpory“.
Všeobecná fakultní nemocnice byla otevřena v roce 1790 na základě císařského výnosu Josefa II. o zdravotních ústavech v Rakouském císařství, který vydal Josef II. brzy po svém nástupu na trůn v roce 1781. Ten nařizoval, jak mají být budovány a upravovány ústavy veřejné zdravotnické péče a porodnictví pro nemajetné. Pražská všeobecná nemocnice byla založena jako čtvrtá v monarchii (po vídeňské – 1686, resp. 1784, brněnské – 1783 a olomoucké – 1787).
Důvodem k pozdějšímu zahájení provozu byly finanční potíže a další technické a administrativní problémy. Jednání o vybudování zdravotních ústavů v Praze byla zahájena v roce 1785 a významnou roli v nich hráli tehdejší nejvyšší zdravotní úředník v Čechách, vojenský lékař, protomedik a profesor všeobecné a speciální patologie Tadeáš Bayer a stavitel František Antonín Herget, profesor a ředitel pražské polytechniky.
Původní návrhy T. Bayera a F. L. Hergeta počítaly s umístěním nemocnice do augustiniánského kláštera na Karlově, eventuálně v premonstrátském klášteře na Strahově, či klášteře kapucínů u sv. Josefa. Situaci nakonec rozhodl sám císař Josef II. při své návštěvě Prahy v roce 1786, když poukázal na téměř nevyužitou budovu ústavu šlechtičen u sv. Andělů na tehdejším Dobytčím trhu. V dubnu 1787 předložil Herget projekty na přestavbu, rekonstrukce byly zahájeny v roce 1789.
Součástí areálu se stala také jezuitská kolej při kostele sv. Ignáce z Loyoly. Nemocnice se rozrůstala přístavbami a přikupováním okolních pozemků a objektů. Strukturu nemocnice výrazně ovlivnila spolupráce s Univerzitou Karlovou, se kterou v současné době vytváří společná pracoviště.
Některé objekty nemocnice jsou výrazně architektonicky či historicky cenné. Například v roce 1875 byla dokončena novogotická stavba Zemské královské porodnice, dnešní Gynekologicko-porodnické kliniky VFN „U Apolináře“. Součástí areálu VFN je i slavný Faustův dům, který využívá 1. LF UK.