V tomto článku se budeme zabývat problémem Unitární stát, který je v současném kontextu nanejvýš důležitý. Unitární stát byl předmětem debat a analýz v různých oblastech a jeho význam je v dnešní společnosti nepopiratelný. Z různých úhlů pohledu a přístupů vyvolal Unitární stát zájem a reflexi, což nás zve k prohloubení jeho studia a porozumění. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Unitární stát s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.
Unitární stát (nebo jednotný stát) je ve státovědě označení pro stát s jednotnou soustavou státních orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím. Jedná se o pojmový protiklad federace.
Unitární povaha státu nevylučuje vnitřní decentralizaci (například existence krajů v České republice) ani územní autonomii jedné z částí (například postavení Skotska v rámci Spojeného království), takový stát je pak označen jako unitární stát s místní autonomií. Vymezení pravomocí místních orgánů i autonomního území je stanoveno v ústavě a je zde uplatněn princip subsidiarity.
Unitární povaha České republiky je vyjádřena hned v Čl. 1 Ústavy České republiky: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát “. Článek 11 pak zakotvuje nedělitelnost území: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“ Další články Ústavy a další zákony pak stanovují principy územního členění, hierarchie orgánů (existence pouze jednoho nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu).