Turgajská plošina
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Turgajská plošina s cílem prozkoumat různé aspekty, významy a dopady, které tento koncept zahrnuje. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam pokryjeme každý aspekt Turgajská plošina podrobným a vyčerpávajícím způsobem s cílem poskytnout úplné pochopení tohoto tématu. Prostřednictvím analýz, úvah a konkrétních příkladů se snažíme čtenáři nabídnout ucelenou a obohacující vizi, která nám umožní proniknout hlouběji do znalostí Turgajská plošina a jeho relevance v současném kontextu.
| Turgajská plošina Торғай үстірт Тургайское плато | |
|---|---|
 Řeka Esim u města Deržavinsk | |
| Nejvyšší bod | 310 m n. m. |
| Délka | 600 km |
| Šířka | 300 km |
| Nadřazená jednotka | Asie |
| Sousední jednotky | Ural, Západosibiřská rovina, Kazašská pahorkatina, Turanská nížina |
| Podřazené jednotky | Turgajský úval |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Kazachstán |
 | |
| Povodí | Torgaj |
| Souřadnice | 51° s. š., 63° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turgajská plošina (kazašsky Торғай үстірт, Torğaj üstirt, rusky Тургайское плато, Turgajskoe plato) je náhorní rovina mezi Jižním Uralem a Mugodžary na západě a Kazašskou pahorkatinou na východě. Nachází se na území Kostanajské oblasti Kazachstánu. Je dlouhá asi 600 a široká asi 300 km. Střední nadmořská výška se pohybuje od 200 do 300 m, nepřesahuje 310 m. Severojižní osou plošiny je Turgajská brána s řekou Torgaj.
V geologické stavbě převládají mořské i pevninské jíly a pískovce. Jižní část je rozčleněna do systému stolových zvýšenin. V oblasti se nachází množství slaných jezer. Jsou tu ložiska magnetitu, limonitu, bauxitu a uhlí.
Vegetace severní části patří do pásma stepí (většinou kultivovaných), v jižní části převládají polopouště.
