Třída Atago
| Třída Atago | |
|---|---|
 Atago (DDG-177) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2021) |
| Předchůdce | třída Kongó |
| Nástupce | třída Maja |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 7700 t (standardní) 10 000 t (plný) |
| Délka | 170 m |
| Šířka | 21 m |
| Pohon | COGAG |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Posádka | 300 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón OTO Melara 2× VLS Mk 41 (64+32 střel) 8× SSM-1B 2× Phalanx CIWS 6× 324mm torpédomet |
| Letadla | 2 vrtulníky |
| Radar | SPY-1 |
Třída Atago je třída moderních torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládá se z jednotek Atago a Ašigara, postavených v letech 2004–2008 jako vylepšení torpédoborců třídy Kongó. Plavidla jsou vybavena americkým zbraňovým systémem Aegis a zajišťují protivzdušnou obranu floty. Svými parametry jsou blízká verzi Flight IIA americké třídy Arleigh Burke. Vylepšená verze této třídy je stavěna jako třída Maja.
Stavba
Stavba první jednotky Atago byla zahájena v roce 2004, na vodu byl trup spuštěn v dubnu 2005 a do služby torpédoborec vstoupil v roce 2007. Stavba Ašigara byla zahájena v roce 2005, v roce 2006 byla spuštěna na vodu a roku 2008 přijata do služby.
V roce 2015 japonská vláda přidělila prostředky na stavbu druhé série torpédoborců třídy Atago, označené jako třída Maja. Objednané dvě jednotky, označované jako 27DD, byly do služby přijaty v letech 2020–2021. Oproti první dvojici mají výtlak zvětšený na 8200 t, přičemž pohon je koncepce COGLAG.[1]
Jednotky třídy Atago:[2]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Atago (DDG-177) | 5. dubna 2004 | 24. srpna 2005 | 15. března 2007 | aktivní |
| Ašigara (DDG-178) | 6. dubna 2005 | 30. srpna 2006 | 13. března 2008 | aktivní |
Konstrukce
_passes_the_USS_Arizona_Memorial_as_she_makes_her_way_pier_side_to_Naval_Station_Pearl_Harbor.jpg)
Torpédoborce nesou americký zbraňový systém Aegis, který dokáže sledovat najednou až 200 vzdušných cílů. Jádrem výzbroje lodí jsou dvě skupiny vertikálních odpalovacích zařízení Mk 41 s celkovou kapacitou 96 řízených střel — 64 na zádi a 32 na přídi. Z nich jsou odpalovány řízené střely SM-2MR a protiponorková torpéda RUM-139 VL-ASROC. Dále nesou dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel SSM-1B. Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 127mm kanón OTO Melara s délkou hlavně 54 ráží a dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Protiponorkovou výzbroj doplňují dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na palubě je přistávací plošina a hangár pro operace dvou protiponorkových vrtulníků.
Pohon koncepce COGAG využívá čtyř plynových turbín General Electric LM2500. Lodní šrouby jsou dva. Lodě dosahují rychlosti 30 uzlů.
Odkazy
Reference
- ↑ Japan Defense Ministry Unveiled Details of "27DD" Class Railgun & Laser armed AEGIS Destroyer . Naval-technology.com, rev. 2015-07-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ Class Atago Guided Missile Destroyer . Worldwarships.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Atago na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
- ZAJAC, Ivan „Zajcev“. Torpédoborce tříd Kongo a Atago (1.) . valka.cz, 2013-03-08 . Dostupné online.
- ZAJAC, Ivan „Zajcev“. Torpédoborce tříd Kongo a Atago (2.): Proti balistickým raketám . valka.cz, 2012-09-25 . Dostupné online.
