Stella Zázvorková

Stella Zázvorková
Stella Zázvorková jako Arrabella v dramatu Františka Němce Sentimentální romance (Pestrý týden, 1943)
Narození	14. dubna 1922 Praha Československo Československo
Úmrtí	18. května 2005 (ve věku 83 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Motolský hřbitov
Choť	Miloš Kopecký (1946–1947)
Děti	Jana Kopecká
Rodiče	Jan Zázvorka starší
Příbuzní	Jan Zázvorka (bratr)
Podpis
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli 2001 – Babí léto Dlouholetý umělecký přínos 2004
Umělecké ceny
Medaile Za zásluhy II. stupeň (2002)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stella Zázvorková, provdaná Stella Kopecká (14. dubna 1922 Praha – 18. května 2005 Praha) byla česká herečka.

Narodila se v umělecké rodině. Její otec – architekt Jan Zázvorka starší – byl autorem Národního památníku na Vítkově. Její starší bratr Jan Zázvorka mladší se později stal filmovým a televizním scénografem a architektem. Její matka byla módní návrhářka a křestní jméno jí vybrala podle stejnojmenného sci-fi románu francouzského spisovatele Camille Flammariona. Od roku 1946 byla krátce provdána za herce Miloše Kopeckého. Jejich manželství vydrželo asi 1 rok, jejich dcera Jana spáchala v necelých 19 letech sebevraždu, ona sama se už pak nevdala. Je pohřbena na hřbitově Motolského krematoria.

Byla řadovou členkou KSČ a roku 1977 podepsala Antichartu. Nicméně, dle slov pamětníků tak činila, stejně jako stovky dalších herců jen proto, aby měla klid a mohla hrát.^[1] Mluvila sedmi jazyky např.: německy, francouzsky, anglicky, rusky a latinsky.^[2]

Absolvovala divadelní školu E. F. Buriana. Poté hrála v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a ve 40. letech se objevovala na pódiu divadla Větrník. V letech 1945–1948 hrála v Divadle satiry, později byla členkou Realistického divadla a Divadla E. F. Buriana. Jan Werich ji přijal v roce 1955 do Divadla ABC. Po připojení Divadla ABC k MDP dne 1. července 1962^[3] se stala členkou Městských divadel pražských, kde působila pak až do roku 1990.^[4]

• 1941–1944 Pražské dětské divadlo (Míla Mellanová a skupina)
• 1945–1946 divadlo Větrník
• 1946–1948 Divadlo satiry
• 1949–1950 Realistické divadlo
• 1950–1955 Divadlo D 34 (Divadlo E. F. Buriana)
• 1955–1962 Divadlo ABC
• 1962–1990 Městská divadla pražská

Nezapomenutelné jsou její filmové role. Objevovala se v titulech, které jsou dnes ve zlatém fondu české a československé kinematografie. Diváci si pamatují její temperamentní ženy z filmů Anděl na horách, Pane, vy jste vdova!, Zítra to roztočíme, drahoušku…!, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, či role z nedávných let ve filmech Kolja, Pelíšky, Kytice a Babí léto.

• 1941 – Modrý závoj
• 1955 – Něco se tu změnilo
• 1955 – Hudba z Marsu
• 1955 – Návštěva z oblak
• 1955 – Anděl na horách
• 1955 – Nechte to na mně
• 1955 – Větrná hora
• 1955 – Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
• 1955 – Kam s ním
• 1955 – Muž v povětří
• 1956 – Platit prosím
• 1956 – Kudy kam?
• 1956 – Zaostřit, prosím!
• 1956 – Robinsonka
• 1956 – Dobrý voják Švejk
• 1957 – Silvestr
• 1957 – Konec jasnovidce
• 1957 – To byla noc
• 1957 – Škola otců
• 1957 – Tam na konečné
• 1957 – Florenc 13.30
• 1958 – O lidech před pultem a za ním II.
• 1958 – Co řekne žena
• 1958 – Mezi zemí a nebem
• 1958 – Dnes naposled
• 1958 – Hvězda jede na jih
• 1959 – První a poslední
• 1959 – Přátelé na moři
• 1959–1960 – Rodina Bláhova
• 1960 – Chlap jako hora
• 1960 – Cirkus jede
• 1961 – Medvěd
• 1961 – Procesí k Panence
• 1962 – Anička jde do školy
• 1962 – Dva z onoho světa
• 1963 – Uspořená libra
• 1963 – Tři chlapi v chalupě
• 1963 – Mezi námi zloději
• 1963 – Einstein kontra Babinský
• 1964 – Drahý zesnulý
• 1964 – Táto, sežeň štěně!
• 1964 – Příběh dušičkový
• 1964 – Čintamani a podvodník
• 1965 – Třicet jedna ve stínu
• 1966 – Svatební cesta aneb Ještě ne, Evžene!
• 1966 – Vrah zo záhrobia
• 1967 – Sedm žen Alfonse Karáska
• 1967 – Svatba jako řemen
• 1967 – Ta naše písnička česká
• 1967 – Happy end
• 1967 – Zmluva s diablom
• 1968 – Hříšní lidé města pražského
• 1968 – Šíleně smutná princezna
• 1969 – Utrpení mladého Boháčka
• 1969 – Zabil jsem Einsteina, pánové…
• 1969 – Odvážná slečna
• 1970 – Pane, vy jste vdova!
• 1970 – Čtyři vraždy stačí, drahoušku
• 1970 – Partie krásného dragouna
• 1971 – Ženy v ofsajdu
• 1971 – Klícka
• 1971 – Slaměný klobouk
• 1971 – Dívka na koštěti
• 1971 – F. L. Věk
• 1972 – Z nových pověstí českých: Dívčí válka
• 1973 – Tři chlapi na cestách
• 1974 – Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
• 1974 – Hodíme se k sobě, miláčku?
• 1975 – Dva muži hlásí příchod
• 1975 – Tak láska začíná…
• 1976 – Stratená dolina
• 1976 – Zítra to roztočíme, drahoušku…!
• 1977 – Jak vytrhnout velrybě stoličku
• 1977 – Žena za pultem
• 1977 – Což takhle dát si špenát
• 1977 – Jak se budí princezny
• 1979 – Jak je důležité míti Filipa
• 1980 – Co je doma, to se počítá, pánové...
• 1980 – Trhák
• 1981 – Ten svetr si nesvlíkej
• 1983 – Předeme, předeme zlatou nitku
• 1986 – Oči pro pláč
• 1988 – Zkrocení zlého muže
• 1988 – Druhý dech
• 1989 – Konec starých časů
• 1990 – Skřivánci na niti
• 1991 – Území bílých králů
• 1991 – Romeo a Julie
• 1993 – Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek
• 1995 – Když se slunci nedaří
• 1996 – Kouzelný měšec
• 1996 – Kolja
• 1999 – Pelíšky
• 1999 – Z pekla štěstí
• 2000 – Kytice
• 2001 – Černí andělé
• 2001 – Babí léto
• 2001 – Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko
• 2002 – Na psí knížku
• 2004 – Román pro ženy
• 2005 – Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

• 1968 Klapzubova jedenáctka (TV seriál) – role: hostinská Vejvodová
• 1971 Fantom operety (TV seriál) – role: vdova Bártová
• 1971 Klícka (TV filmová komedie) – role: Marie Kučerová
• 1971 Exekuce (TV film) – role: Bartačka, správcová u Laputi
• 1980 Arabela (TV seriál) – role: Věra Majerová
• 1995 Život na zámku (TV seriál) – role: Andulka Šafářová

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• 1973 Molière: Lakomec, Československý rozhlas, překlad: E. A. Saudek, pro rozhlas upravil: Dalibor Chalupa, osoby a obsazení: Harpagon (Stanislav Neumann), Kleant, jeho syn (Vladimír Brabec), Eliška, jeho dcera (Jana Drbohlavová), Valér (Josef Zíma), Mariana, jeho sestra (Eva Klepáčová), Anselm, jejich otec (Felix le Breux), Frosina, dohazovačka (Stella Zázvorková), kmotr Jakub, kočí a kuchař Harpagona (Josef Beyvl), kmotr Šimon, zprostředkovatel (Miloš Zavřel), Čipera, Kleantův sluha (Jaroslav Kepka), Propilvoves (Oldřich Dědek), Treska (Jiří Koutný), policejní komisař (Eduard Dubský) a hlášení a odhlášení (Hana Brothánková), dramaturgie: Jaroslava Strejčková, hudba: Vladimír Truc, režie: Jiří Roll.^[5]
• 1998 Hector Hugh Munroː Povídka Podivné příběhy lorda Clovise, překladː František Vrba, dramatizaceː Jan Žáček, účinkují: Viktor Preiss, Květa Fialová, Stella Zázvorková, Otakar Brousek starší, Petr Nárožný, Jorga Kotrbová, Jiří Štěpnička, Václav Vydra, Stanislav Fišer; režie: Josef Červinka.

• 1982 - zasloužilá umělkyně
• 1993 – Cena – Senior Prix za celoživotní uměleckou práci pro vybrané výkonné umělce;
• 1996 – Nominována na Českého lva – za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Kolja;
• 2000 – Cena Thálie – za celoživotní mistrovství v činohře;
• 2001 – Český lev – nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto;
• 2003 – Čestná cena ankety TýTý – uvedena do Dvorany slávy
• 2003 – k 28. říjnu uděleno státní vyznamenání – Medaile Za zásluhy;
• 2004 – Český lev – za dlouholetý umělecký přínos českému filmu;
• 2006 – Česká televize uvedla v cyklu Příběhy slavných film Neřízená střela Stella (o jedné z nejvýraznějších hereček minulého století; délka 52 minut; režie L. Jablonská).

• Petr Bošnakov: Hvězdy v Ringu, vyd. Renata film I., Praha, 1995, str. 181–7
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 244, 255
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 105, 385, 413
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 53, 95–6, 216, 375, 397, ISBN 978-80-200-1502-0
• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 15, 37, 40, 49, 51, 55, 57, 62, 83, 96, 102–3, 107–8, 112, 116, 132, 150, 162–3, 173, 189
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 756. 
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 526, 529, 536, 538–9, 544, 631
• Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 808. 
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 19, 46, 86
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 582. 
• Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju…Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 96, 181, ISBN 80-85837-35-8
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 22–3, 43, 112, 115, 117, 128, 131, 148, 157, 160, 161, 192, ISBN 80-7243-121-8
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 225, 286, 316, 332, ISBN 80-85625-19-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stella Zázvorková na Wikimedia Commons
• Osoba Stella Zázvorková ve Wikicitátech
• Stella Zázvorková Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Stella Zázvorková ve Filmovém přehledu
• Stella Zázvorková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Stella Zázvorková ve Filmové databázi
• Stella Zázvorková na Kinoboxu
• Stella Zázvorková v Internet Movie Database (anglicky)
• Stella Zázvorková Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine. na Nekrolog.cz
• Stella Zázvorková (Cyklus České televize Příběhy slavných) – video on-line v archivu ČT