V současnosti je Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S rostoucí důležitostí Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti v naší moderní společnosti je zásadní pochopit jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti na osobní úrovni až po jeho vliv na globální ekonomiku tento článek prozkoumá různé aspekty Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti a jeho význam v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím podrobné analýzy Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti poskytneme širší pohled na toto téma a jeho dnešní význam. Čtěte dále a zjistěte více o Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti a o tom, jak formoval způsob, jakým dnes žijeme!
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti | |
---|---|
Nástupce | Mezinárodní soudní dvůr |
Vznik | 1922 |
Zánik | 1946 |
Sídlo | Haag, Nizozemsko |
Souřadnice | 52°5′13,2″ s. š., 4°17′45,6″ v. d. |
Mateřská organizace | Společnost národů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti (SDMS; anglicky Permanent Court of International Justice) byl prvním celosvětovým soudem. Založen byl na základě článku 14 Paktu Společnosti národů.
Statut Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti byl členy Společnosti národů přijat 16. prosince 1920 Signatárním protokolem a účinnosti nabyl 8. října 1921. Revidován byl jen jednou, v roce 1929, s účinností od roku 1936.
Soud sídlil v nizozemském Haagu v Paláci míru. Činnost započal 30. ledna 1922 a poslední zasedání se konalo 4. prosince 1939. Kvůli německé okupaci se přemístil do Ženevy, ale ve své činnosti už nepokračoval. Formálně byl rozpuštěn v roce 1946.
Jeho nástupcem se stal Mezinárodní soudní dvůr, který je však na rozdíl SDMS orgánem Organizace spojených národů (SDMS orgánem Společnosti národů nebyl).
V roce 1934 nizozemská poštovní správa pro potřebu soudního dvora opatřila řadu známek své země přetiskem COUR PERMANENTE DE JUSTICE INTERNATIONALE.