V dnešním světě se Smlouva z Küçük Kaynarca stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. S pokrokem technologií a globalizací se Smlouva z Küçük Kaynarca stal referenčním bodem v každodenním životě mnoha lidí, který ovlivňuje vše od jejich rozhodnutí o spotřebě až po jejich způsob vztahu k ostatním. V průběhu historie byl Smlouva z Küçük Kaynarca předmětem debat a analýz, generujících nekonečné názory a perspektivy, které se snaží pochopit jeho dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme klíčové prvky, které dnes činí Smlouva z Küçük Kaynarca relevantním tématem, a také jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty moderního života.
Smlouva z Küçük Kaynarca (turecky Küçük Kaynarca Antlaşması, rusky Кючук-Кайнарджийский мирный договор) byla mírová smlouva podepsaná 21. července 1774 v Küçük Kaynarca (dnes Kajnardža v Bulharsku). Po nedávné porážce v bitvě u Kozludži smlouva mezi Ruským impériem a Osmanskou říší ukončila rusko-tureckou válku a stvrdila prohru Osmanů. Ruské impérium reprezentoval polní maršál Pjotr Rumjancev, Osmanskou říši zastupoval Musul Zade Mehmed Paša.
Rusko vrátilo Osmanské říši Valašsko a Moldavsko, avšak obdrželo právo chránit křesťany žijící v Osmanské říši a zasáhnout v případě špatného zacházení s nimi. Bukovina byla v roce 1775 postoupena Rakousku. Krym získal nezávislost, avšak sultán zůstal duchovní autoritou Tatarů coby chalífa. To bylo poprvé, kdy se vliv osmanského chalífy uplatnil za hranicemi říše a byl respektován evropskými mocnostmi. Na Kavkaze Rusko získalo Kabardsko, bezpodmínečnou suverenitu v přístavu Azov, přístavy Kerč a Jenikale na Kerčském poloostrově a část Jedisanu mezi Bugem a Dněprem. Poslední oblast zahrnovala přístav Cherson; Rusko tak získalo dva přístupy k Černému moři a Osmanská říše zde ztratila výhradní postavení. Byla zrušena omezení stanovená v roce 1739 Smlouvou z Niše týkající se přístupu Ruska k Azovskému moři a výstavby opevnění v Azově. Ruské obchodní loďstvo získalo právo plavby Dardanelami. Smlouva rovněž zaručila Ruské ortodoxní církvi právo plout pod ruskou vlajkou do Konstantinopole a vybudovat zde pravoslavný chrám (nakonec nebyl postaven).
Smlouva zasadila kdysi mocné Osmanské říši dosti ponižující ránu, současně byla zárodkem dalších konfliktů, které vyvstaly mezi Osmany a Ruskem.
Fakticky nezávislý Krymský chanát byl podřízen Rusku a v roce 1783 byl Ruskem anektován. Podle ruského chápání smlouvy se dostalo Rusku práva na ochranu všech východních křesťanů v Osmanské říši, což využilo k intervenci v Dunajských knížectvích (Moldávii a Valašsku).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Küçük Kaynarca na anglické Wikipedii.