Salám
V dnešním světě se Salám stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na kulturu nebo jeho významu v akademické oblasti, Salám se stal v různých kruzích opakujícím se tématem konverzací. Od svých počátků až po jejich aktuální význam dnes Salám vyvolal nekonečné debaty a úvahy, které nejen obohatily znalosti na toto téma, ale také vyvolaly významné změny v různých aspektech každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Salám, analyzujeme jeho různé aspekty a zamyslíme se nad jeho důležitostí v dnešním světě.
| Salám | |
|---|---|
 Salám | |
| Základní informace | |
| Místo původu | Itálie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_-_na_%C5%99ezu_01.jpg)
Salám (z italského salame „solená uzenina, solené maso“, pův. latinsky salare „solit“) je masný výrobek z hrubě nasekaného masa a dalších přísad. Existuje velké množství druhů salámu, lišících se použitými surovinami (druh masa, složení kořenících směsí apod.) i detaily přípravy.
Salámy se dělí na tři velké skupiny v závislosti na tepelné úpravě, kterou během výroby prochází. První skupina jsou měkké masné výrobky (mortadella, junior), druhá tepelně opracované tzv. trvanlivé (např. turistický salám, vysočina) a třetí tepelně neopracované, trvanlivé (např. lovecký salám, poličan, uherský salám).
Salámy jsou velmi hojně rozšířeny v zemích střední Evropy a jižní Evropy, kde se nalézá veliké množství druhů. V ostatních částech světa jsou salámy také známé, ale nejsou rozšířeny v takové míře.
Postup výroby
Rozsekané (nejčastěji) vepřové maso se ochutí kořením v závislosti na druhu a přidá se vepřové sádlo, které je následně naplněno do střívek, či do moderních obalů. Následně se některé druhy salámu přesunou do sušárny, kde jsou po nějaký čas uloženy.
Druhy v Česku
Vývoj a výroba trvanlivých (fermentovaných) salámů u nás sahá do 70. let dvacátého století. Oblast vysočiny měla příznivé podmínky pro zrání. Na Slovensku v té době vznikly druhy Nitran (15.1.1976) a Malokarpatská saláma (20.1.1978).
Měkké salámy
- Čajovka (Čajový salám - měkký roztíratelný)
- Koňský salám - točený koňský salám
- Salám Junior
- Slovenský salám
- Gothajský salám (Gothaj)
- Métský salám
- Šunkový salám
- Výrobní salám
- Kabanos
- Pařížský salám
- Polský salám
Tepelně opracované trvanlivé salámy
Tepelně neopracované trvanlivé salámy fermentované
- Herkules
- Křemešník
- Lovecký salám 1955 ("Lovečák", "Český uherák")
- Paprikáš (Paprikový salám)
- Poličan 1978
- Uherský salám (Uherák), Kostelecký uherák,
Užívání náhražek
V současné době se při výrobě salámů užívají náhražky, které zlevňují jeho výrobu. Jedná se zejména o strojně oddělené drůbeží maso (drůbeží separáty), kůže, rostlinné bílkoviny, voda kombinovaná se škroby a zahušťovadly, apod.
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-14.
- ↑ http://ekonomika.idnes.cz/sest-otazek-o-nahrazkach-088-/test.asp?c=A080425_961522_test_kam
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu salám na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Uzenářství v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo salám ve Wikislovníku
