V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Rudolf Fabry, který pokryje vše od jeho historického původu až po jeho dnešní význam. _Var1 představuje téma, které upoutalo pozornost mnoha vědců a odborníků v oboru a probudilo rostoucí zájem o různé oblasti vědění. V následujících několika řádcích prozkoumáme mnohostranné aspekty a dimenze Rudolf Fabry, analyzujeme jeho dopad na společnost a jeho vliv v různých kontextech. Ponoříme se do jeho hlubokého významu a prodiskutujeme jeho důsledky a dopady na současné panorama. Prostřednictvím tohoto podrobného průzkumu se snažíme osvětlit Rudolf Fabry a ponořit se do jeho podstaty a nabídnout čtenáři obohacující a poučný pohled na toto vzrušující téma.
Rudolf Fabry | |
---|---|
Narození | 8. února 1915 Budmerice |
Úmrtí | 11. února 1982 (ve věku 67 let) Bratislava |
Povolání | spisovatel, dramatik, básník, grafik, novinář, grafický designér, překladatel, šéfredaktor a ilustrátor |
Témata | literatura, publicistika, poezie, rozhlasová hra a grafika |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Rudolf Fabry (8. února 1915, Budmerice, Uhersko – 11. února 1982, Bratislava, Československo) byl slovenský básník, prozaik, novinář, redaktor, scenárista, publicista, překladatel a grafik, představitel nadrealismu.
Narodil se v rodině strojníka a vzdělání získával v Trnavě a Praze. V roce 1938 se natrvalo usadil v Bratislavě. V letech 1939-1945 pracoval jako úředník, v letech 1945-1946 v Československém státním filmu, později v roce 1946 na Pověřenictví pro informace. V následujících letech střídal povolání téměř každý rok nebo dva. V letech 1947-1948 byl redaktorem deníku Práca, v letech 1948-1950 působil jako šéfredaktor časopisu Nedeľa, v letech 1950-1956 šéfredaktorem časopisu Život, v letech 1956-1957 týdeníku Svět socializmu, v letech 1957-1958 časopisu Film a divadlo a nakonec v letech 1958-1960 týdeníku Kultúrny život. V letech 1960-1965 se věnoval výhradně literatuře, nicméně v letech 1966-1968 pracoval ve slovenském Ústředí knižní kultury. V letech 1969-1971 se stal šéfredaktorem časopisu Expres, v letech 1973-1975 revue Výtvarný život. V roce 1975 se konečně rozhodl odejít do důchodu.
Začátky jeho básnické tvorby sahají do období jeho středoškolských studií, kdy v roce 1933 uveřejnil první báseň ve studentském časopisu Svojeť, přispíval i do časopisu Postup. První básnická sbírka mu vyšla knižně jen o dva roky později v roce 1935 a nesla silné znaky nadrealismu. Kromě poezie psal prózy s válečnou tematikou, reportáže a cestopisy (Salaim aleikum - Rozprávanie o starom a novom Egypte). Kromě poézie a prózy psal také libreta, scénáře a komentáře k filmům a spolupracoval při sestavování výtvarných a reprezentačních obrazových publikací a příležitostně se věnoval i překladům. Mimo literatury sa věnoval také výtvarnému umění - vytvářel koláže a věnoval sa knižní grafice. Jako grafik ilustroval obálky ke knihám svých současníků, jako byli Valentín Beniak, Rudolf Dilong, Vladimír Reisel, Janko Silan a další.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Fabry na slovenské Wikipedii.