Rocas
V dnešním světě se Rocas stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na každodenní životy lidí, Rocas poskytuje fascinující scénář, který si zaslouží být prozkoumán do hloubky. Tento článek se snaží analyzovat různé aspekty související s Rocas a také poskytnout komplexní vizi, která čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu v různých oblastech. Na těchto stránkách se ponoříme do jeho původu, vývoje, výzev a možných řešení, abychom nabídli kompletní perspektivu, která vybízí k úvahám a debatám o Rocas.
| Atol Rocas | |
|---|---|
| Atol das Rocas | |
 Satelitní snímek ostrova | |
  Brazílie Rocas Poloha atolu Rocas
| |
| Lokalizace | Atlantský oceán |
| Stát |  Brazílie |
| Topografie | |
| Rozloha | 7,5 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 3°51′59″ j. š., 33°48′7″ z. d. |
| Délka | 3,7 km |
| Šířka | 2,5 km |
| Nejvyšší vrchol | (6 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 0 (2014) |
| Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Atol Rocas (portugalsky Atol das Rocas) je malý ostrov v Atlantském oceánu nedaleko břehů Brazílie, pod kterou patří. Je to jediný atol jižního Atlantiku a jeden z nejmenších atolů vůbec. Není obydlen a není tam zdroj pitné vody.
Situace
Není s určitosti známo, kdo ostrov objevil. Předpokládá se, že to mohl být v roce 1503 Portugalec Manoel Luiz. Ostrov je vzdálen asi 250 km od brazilského pobřeží, jeho zeměpisné souřadnice jsou 33° 49' západní délky a 3° 52' jižní šířky. Je administrativní součásti brazilského spolkového státu Rio Grande do Norte.
Ostrov je popisován jako korálový atol, ale z převážné většiny je tvořen schránkami mořských plžů, dírkonošci a inkrustovanými ruduchami. Z korálů, kteří se zde vyskytují je to hlavně hvězdičkovník brazilský, útesovník dutý a některé druhy dírkovníku. Atol je „vybudován“ na propadlém vrcholu sopky potopeném asi 10 m pod hladinu. Je součástí podmořského hřbetu vulkanického původu, který se nachází v blízkosti mořského zlomu. Vystupuje z hloubky asi 4000 m a vede až k souostroví Fernando de Noronha. Doba vzniku vulkanických hornin je v této oblasti datována do období před 1,7 až 12,3 miliony let.
Ostrov má tvar eliptického prstence s délkou 3,7 km a šířkou 2,5 km. Uvnitř ostrova je asi 7,5 km² velká laguna nestejně hluboká 1 až 6 m a její hladina je následkem často vanoucího jihovýchodního větru téměř neustále zvlněná. Na západní straně laguny jsou dva ostrůvky Cemitério Island (0,14 km²) a Farol Island (0,22 km²) tvořené hrubým pískem a úlomky korálů. Nejvyšším bodem atolu je písčitá duna na ostrůvku Farol Island vysoká asi 6 m nad mořskou hladinou. Na západní straně je laguna propojena s mořem průlivem West channel, širokým asi 100 m a hlubokým 6 m, kterým mohou proplout malé lodě. Na severní straně je úzký a plytký North channel. Na návětrných stranách (východní a jihovýchodní) má ostrov svislé stěny, na závětrných jsou hrubozrnné písčité pláže.
Ostrov je pod vlivem teplého Jižního rovníkového proudu, tekoucího podél rovníku od pobřeží Afriky. Ten se v jeho blízkosti rozděluje na Antilský proud a Brazilský proud. Ostrov je tak chráněn před přímým pronikáním nečistot a živin z blízké jihoamerické pevniny. Průměrná teplota vody v okolí ostrova je 27 °C, nejnižší 25,5 °C a po dobu odlivu se za slunečných dnů může teplota v laguně zvýšit až na 39 °C. Salinita vody kolísá od 35 do 42 ‰, průměrná hodnota je 37 ‰. Maximální přílivová amplituda je 3,8 m, za přílivu vystupují z vody jen oba písečné ostrůvky. Dešťové srážky jsou nepravidelné, od 183 mm do 2663 mm za měsíc, průměr je 860 mm. Teplota vzduchu se pohybuje od 17,5 °C po 35,8 °C.
Flora a fauna
Protože ostrov je až na dva písečné ostrůvky zaplavován přílivem, jeho suchozemská flora není příliš rozmanitá. Oba ostrůvky jsou pokryty trávou odolnou proti slanosti, extrémnímu slunečnímu záření a neustále se střídajícímu přílivu a odlivu. Na okrajích ostrůvků vyrůstá Blutaparon spp., nevysoké rostliny z čeledi laskavcovitých, které svými hustými, navzájem propletenými kořeny zpevňují písčitý substrát. Dál od okrajů roste šrucha, která se střídá s rostlinami z čeledí šáchorovitých a amarylkovitých. Také zde roztroušeně roste několik kokosovníků ořechoplodých, dovezených pravděpodobně na rybářských lodích.
Na ostrově jsou největší brazilské hnízdní kolonie tereje maskovaného, nodyho obecného a rybáka černohřbetého. Je zde také druhá největší reprodukční kolonie karety obrovské a v okolních vodách žijí i mladé karety pravé, které zde nacházejí dostatek potravy. Na ostrově nejsou žádní savci, ve vodách omývajících ostrov se vyskytuje hodně delfínů a žije tam mnoho hlavonožců, měkkýšů, korýšů a ryb skýtajících příležitost pro komerční rybolov.
Význam
Ostrov byl v roce 1979 vyhlášen prvou mořskou biologickou rezervací Brazílie a v současnosti je přístupný pouze pro vědecký výzkum. Pro svou odlehlost je dosud stranou zájmů a jeho zkoumání se teprve rozbíhá. Okolí ostrova je oblíbenou destinací potápěčů a majitelů jachet. Atol Rocas byl společně s blízkým souostrovím Fernando de Noronha zařazen organizaci UNESCO do seznamu Světového přírodního dědictví.
Na ostrůvku Farol byl postaven v roce 1960 nový maják (náhradou za starý z roku 1933) vysoký 14 m, ke kterému připlouvá údržba jednou za 4 týdny.
Reference
- ↑ PAIVA, Paulo Cesar; YOUNG, Paulo Secchin; ECHEVERRIA, Carlos Alejandro. The Rocas atoll, Brazil: A preliminary survey.... S. 241–250. Arquivos do Museu Nacional . Museu Nacional, Rio de Janeiro, BR, 2007 . Roč. 65, čís. 3, s. 241–250. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-23. ISSN 0365-4508. (portugalsky)
- ↑ PEREIRA, Natan Silva; MANSO, Valdir A. V.; MACEDO, Renê J. A. et al. Detrital carbonate sedimentation of the Rocas Atoll. Anais da Academia Brasileira de Ciências . Academia Brasileira de Ciências, Rio de Janeiro, BR, 2013 . Roč. 85, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0001-3765. (anglicky)
- ↑ SCHIPPKE, Wolfgang. Das einsame Riff im Südatlantik: Atol das Rocas . 425dxn, Wolfgang Schippke, Waldstr. 22, Uttenreuth, DE, rev. 22.02.1998 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-14. (německy)
- ↑ World Heritage: Brazilian Atlantic Islands: Fernando de Noronha and Atol das Rocas Reserves . World Heritage Centre, UNESCO, Paris, FR . (anglicky)
- ↑ Island atoll off the Atlantic coast of Brazil . World Wildlife Fund, Washington, DC., USA, rev. 2014 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHOBBENHAUS, C.; CAMPOS, D. A.; QUEIROZ, E. T. et al. Rocas atoll, Southwestern equatorial Atlantic, Brazil . Universidade Estadual de Feira de Santana, Bahia, Brazil, rev. 17.09.1999 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-21. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Atol Rocas na Wikimedia Commons
