Robert Wilhelm Bunsen
V následujícím článku podrobně prozkoumáme dopad Robert Wilhelm Bunsen na dnešní společnost. Od svého vzniku Robert Wilhelm Bunsen vyvolává kontroverze a debaty a přitahuje pozornost odborníků a lidí všech věkových kategorií a zájmů. V průběhu let se ukázalo, že Robert Wilhelm Bunsen má významný dopad na různé aspekty každodenního života, od způsobu komunikace až po způsob, jakým přijímáme informace. V tomto článku budeme diskutovat o tom, jak Robert Wilhelm Bunsen formoval naši kulturu, ovlivnil naše rozhodnutí a zpochybnil naše vnímání, stejně jako možné budoucí důsledky jeho přítomnosti v naší společnosti.
| Robert Wilhelm Bunsen | |
|---|---|
_(cropped).jpg) | |
| Narození | 31. března 1811 Göttingen |
| Úmrtí | 16. srpna 1899 (ve věku 88 let) Heidelberg |
| Místo pohřbení | Bergfriedhof |
| Bydliště | Bádenské velkovévodství |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu (od 1828) |
| Povolání | chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel a experimentalist |
| Zaměstnavatelé | Vratislavská univerzita Marburská univerzita Univerzita Heidelberg Univerzita v Göttingenu |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1858) Copleyho medaile (1860) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865) Davyho medaile (1877) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Christian Bunsen |
| Příbuzní | Gustav Bunsen (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.
Život
Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.
Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).
Ocenění
- 1851: zvolen členem Německé akademie věd Leopoldina
- 1855: zvolen členem göttingenské Akademie věd
- 1862: zvolen členem korespondentem Ruské akademie věd
- 1864: propůjčen řád Pour le Mérite za vědu a umění (17. srpna 1864
- 1864: zvolen členem American Academy of Arts and Sciences
- 1875: jmenován zahraničním členem Accademia dei Lincei v Římě
- 1881: jmenován četným členem Nassauischer Verein für Naturkunde
- 1908: odhalena bronzová socha v Heidelbergu, autor Hermann Volz
- 1964: po Bunsenovi byl pojmenován kráter na severozápadním okraji přivrácené strany Měsíce – Bunsen
- 2011: pamětní deska na budově laboratoří v Heidelbergu, v rámci programu „Historická místa chemie“ (Historische Stätten der Chemie) „Německé chemické společnosti“ (Gesellschaft Deutscher Chemiker).
Galerie
-
-
Přístroj pro elektro-rafinaci a elektro-pokovování -
Pile Archereau – Archereauův článek
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Wilhelm Bunsen na slovenské Wikipedii.
- ↑ Biographisches Lexikon der Münzmeister und Wardeine, Stempelschneider und Medailleure. Dostupné online. .
- ↑ KRAHNKE, Holger. Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751-2001. Göttingen: Verlag=Vandenhoeck & Ruprecht, 2001. ISBN 3-525-82516-1. S. 53.
- ↑ Der Orden pour le merite für Wissenschaft und Künste. Die Mitglieder. Gebr. Mann-Verlag, Berlin 1975, Band I, S. 246
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Wilhelm Bunsen na Wikimedia Commons - (anglicky) Životopis
