V tomto článku prozkoumáme dopad Pyroklastický sediment na současnou společnost. Od svého vzniku upoutá Pyroklastický sediment pozornost akademiků, odborníků i občanů a vyvolává debaty a úvahy o jeho významu a vlivu v různých oblastech každodenního života. Prostřednictvím hluboké a přísné analýzy se ponoříme do různých dimenzí, které Pyroklastický sediment nabízí, od jeho historie a vývoje až po projekci do budoucnosti. V interdisciplinárním přístupu prozkoumáme, jak Pyroklastický sediment proměnil a utvářel způsob, jakým vnímáme a zažíváme svět kolem nás.
Pyroklastický sediment (jiné názvy: pyroklastická hornina, pyroklastikum) je usazená hornina sopečného původu, produkty sopečných explozí, které nebyly dále přemístěny (na rozdíl od epiklastických sedimentů). Zrna pyroklastických sedimentů (pyroklasty) tvoří kusy krystalů, vulkanického skla a hornin. Doporučení IUGS definuje pyroklastické uloženiny jako nahromadění pyroklastů, které může být jak zpevněné, tak i nezpevněné, 75 % jejich objemu přitom musí tvořit napadané pyroklasty. Termín pyroklastická hornina se používá pro zpevněnou tefru.
Termín pyroklastický materiál zavedl americký geolog L. Pirsson roku 1915.
Pyroklastický materiál mohou tvořit jednotlivé krystaly, kousky sopečných hornin ale i podloží (litické fragmenty), pemza - "zpěněná", vysoce porézní hornina. Velikost částic pyroklastických hornin se může pohybovat od nejmenších částic s průměrem několik mikronů až po bloky velikosti řádově několik metrů.
Průměr klastů | Označení | Nezpevněné: tefry | Zpevněné: pyroklastické horniny |
---|---|---|---|
> 64 mm | blok, puma | aglomerát | aglomerát, pyroklastické brekcie |
<64 mm | lapilli | lapillová tefra | lapillový tuf, |
<2 mm | hrubozrnný popel | hrubozrnný popel | hrubozrnný tuf |
<0,063 mm | jemnozrnný popel (sopečný prach) | jemnozrnný popel | jemnozrnný tuf |
Pyroklastické uloženiny jsou typické pro pliniovské erupce (Vesuv), nebo freatomagmatické erupce. Pyroklastika vznikají spadem vulkanického popela, lapil, pum a bloků, které byly uvolněny ze sopky při erupci. Při usazování se mohla smíchat s rozdrcenými fragmenty okolních hornin, ty však nemohou tvořit více než 25 % materiálu. Takové jevy jsou zvlášť typické pro explozivní erupce na souši, méně ve vodě. Explozivní vulkanismus je nejčastější u viskózních (kyselých a intermediálních) lávach, protože řídké (bazické) lávy mají spíše tendenci téci ve formě lávy.
Při explozivních erupcích na svazích sopek běžně vznikají pyroklastické proudy. Suspenze horkých plynů a vulkanického materiálu, které se pohybují dolů svahem sopky a mohou mít katastrofální devastující účinky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyroklastický sediment na slovenské Wikipedii.