Psychický stav

Dnes je Psychický stav téma, které nabylo velkého významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po populární kulturu se Psychický stav stal stálým bodem diskuse a zdrojem inspirace pro mnoho lidí. Postupem času Psychický stav nabyl na důležitosti a měl významný dopad na způsob, jakým lidé mezi sebou interagují. Tento článek si klade za cíl podrobně prozkoumat dopad Psychický stav na dnešní společnost a prozkoumat, jak se vyvíjel v průběhu času. Podobně budou analyzovány různé perspektivy a názory, které existují kolem Psychický stav, s cílem poskytnout komplexní vizi tohoto velmi relevantního tématu.

Psychický stav je jedním ze tří základních druhů psychických jevů člověka (vedle psychických vlastností a psychických procesů). Jde o psychický jev s určitým obsahem, jako zloba, radost, celkový psychofyzický stav (vzrušení, útlum, únava a jiné) či stavy dlouhodobějšího charakteru (frustrace, konflikt, stres apod.). Na rozdíl od psychických vlastností jsou psychické stavy dočasné a proměnlivější, na druhou stranu se liší od psychických procesů delším trváním a obsahem.

V jedincích, kteří byli v mládí exponovaní rušivým faktorům se může psychický jev objevovat například v zkratech těla, potřebě napodobovat zvířata a v chování vedoucímu k sociální exkluzi. Tyto psychické stavy mohou býti devastující pro jejich rodinu, jelikož se dítě většinou neprojevuje a nenaplňuje standardy, které moderní svět pro vztah rodiče s dítětem nastavil.

Psychické stavy mají vliv na psychické procesy (únava omezuje tělesné i mentální výkony).

Literatura

  • NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie. 1. dotisk vyd. Český Těšín: Academia, 2002. 590 s. ISBN 80-200-0689-3.