V tomto článku budeme analyzovat a ponořit se do tématu Plazmid. V průběhu let se Plazmid stal předmětem studia a zájmu mnoha lidí v různých oblastech. Od psychologie k astronomii, přes historii, literaturu a sociologii, Plazmid bylo opakujícím se a relevantním tématem. V tomto článku se snažíme prozkoumat různé aspekty Plazmid, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Budeme analyzovat jeho dopad na kulturu, vědu, umění a každodenní život a budeme se snažit hluboce a úplně pochopit jeho význam v dnešním světě.
Plazmid (též plasmid) je malá, většinou kruhová molekula DNA schopná replikace, která se přirozeně vyskytuje v cytoplazmě některých bakterií, archebakterií, méně obvykle i u eukaryot. Jedna bakteriální buňka může (v laboratorních podmínkách) obsahovat až několik stovek či vzácně až 3 000 molekul plazmidů. Jeden plazmid mívá velikost v rozmezí cca 1 000–200 000 párů bází.
Plazmidy obyčejně dosahují přibližně 1–5 % množství DNA ve srovnání s bakteriálním chromozomem. Mohou v sobě kódovat různé doplňující vlastnosti, které ovšem mohou být pro daný organismus velice důležité. Navíc se tyto vlastnosti snadno mohou šířit mezi jednotlivými bakteriemi – uplatňují se totiž při jednom typu horizontální výměny genetické informace, nazývaném konjugace.
Plazmidy jsou ve vědě velmi často používané jako tzv. vektory genetické informace – je možné do nich začlenit nějaký zájmový fragment DNA a následně tento plazmid určitým způsobem vložit do nějaké bakterie (či dokonce do kvasinky). Takový plazmid se – za určitých okolností – bude v hostitelském organismu udržovat a kopírovat.
Plazmid používaný jako vektor by měl obsahovat několik důležitých částí: