V dnešní době je Pjotr Koševoj relevantní téma, které nenechává nikoho lhostejným. Tato otázka způsobila velký dopad na společnost, vyvolala široký zájem a stala se předmětem debat v různých oblastech. Pjotr Koševoj je pro svůj význam odedávna předmětem studia a zkoumání a názory na něj jsou různorodé a často vášnivé. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Pjotr Koševoj a jeho dopad v různých kontextech a nabídneme širokou a podrobnou vizi, která čtenáři umožní lépe porozumět tomuto velmi relevantnímu problému.
Pjotr Kirillovič Koševoj | |
---|---|
Narození | 21. prosince 1904jul. / 3. ledna 1905greg. Oleksandrija |
Úmrtí | 30. srpna 1976 (ve věku 71 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Frunzeho vojenská akademie Moskevská vyšší vojenská velitelská škola |
Povolání | důstojník, spisovatel a politik |
Ocenění | Leninův řád (1941) Řád Suvorova 2. třídy (1943) Řád Kutuzova 2. třídy (1943) Hrdina Sovětského svazu (1944) Leninův řád (1944) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pjotr Kirillovič Koševoj (rusky Пётр Кириллович Кошевой; 8. prosincejul./ 21. prosince 1904greg.; Alexandrija, Ruská říše, dnes Oleksandrija, Kirovohradská oblast, Ukrajina – 30. srpen 1976, Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu.
Koševoj se narodil do rolnické ukrajinské kozácké rodiny a do Rudé armády vstoupil v roce 1920.
Zúčastnil se ruské občanské války. Během druhé světové války se účastnil obrany Stalingradu, dobytí Krymu a obsazení východního Pruska. Je dvojnásobným Hrdinou Sovětského svazu – v roce 1944 za obsazení hřebenu Sapun (klíč k Sevastopolu) a v roce 1945 za podíl v dobytí Königsbergu.
Maršálem Sovětského svazu se stal v dubnu 1968. Od ledna 1965 do října 1969 byl velitelem Skupiny sovětských vojsk v Německu.