V tomto článku se budeme věnovat tématu Příslovečné určení, které je v posledních letech předmětem zájmu a diskuzí. Příslovečné určení je velmi aktuální téma, které vyvolalo různé názory a pozice mezi odborníky a širokou veřejností. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Příslovečné určení, od jeho historického původu až po jeho důsledky dnes. Kromě toho budeme analyzovat různé studie a přístupy k Příslovečné určení s cílem nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto důležitého tématu. Příslovečné určení je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a proto je klíčové prohloubit jeho pochopení a analýzu.
Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou různé. Nejčastěji jsou to: kdy?, kde?, jak?, proč?.
Podle těchto otázek rozeznáváme čtyři základní druhy příslovečného určení:
K tomu se připojují některé další zvláštní druhy samostatné nebo od základních odvozené. Je jich 11: účelu, míry, podmínky, přípustky, zřetele, příčiny, prostředku a původce děje.
Vyjadřuje časové okolnosti děje. Ptáme se otázkami KDY? (V šest hodin přijde babička.) ODKDY? (Učí se od rána.), DOKDY? (Do večera je daleko.), JAK DLOUHO? (Jazyk se vyvíjel dlouhá staletí.), JAK ČASTO? (Vídám ho zřídka.)
Blíže určuje místní okolnosti děje. Rozlišujeme určení statická a dynamická.
Na statická se ptáme otázkou KDE? (Bydlí v Praze.)
Na dynamická ODKUD? (Z okna se linula vůně.), KUDY? (Běžte přes les.) Kam? (Šel ke srubu.)
K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.
Představuje skupinu velmi rozmanitou a dále dělenou:
Krom těchto základních podskupin je možno dále určovat ještě např. tyto druhy:
Označuje příčinnou souvislost dvou dějů. Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE? Skupina se dále dělí do několika podskupin:
Příslovečné určení se zpravidla vyjadřuje:
Příslovečné určení, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holé: Petr píše čitelně. Příslovečné určení s dalšími větnými členy je rozvité: Trvá to celý den. Příslovečné určení je rozvíjeno přívlastkem (spal tvrdým spánkem) nebo jiným příslovečným určením (spal velmi tvrdě). Pokud je v příslovečném určení spojeno několik výrazů, jde o příslovečné určení několikanásobné. Jednotlivé členy několikanásobného příslovečného určení mohou být navzájem spojeny různými způsoby:
Jednotlivé části několiknásobného předmětu mohou být rovněž holé nebo rozvité.
VV přísudková – HV obsahuje pouze sponové sloveso, VV jmennou část přísudku