V tomto článku bude téma Niels Wilhelm Gade řešeno z multidisciplinárního přístupu s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi tohoto tématu. Budou analyzovány různé perspektivy a nedávné studie, abychom čtenáři nabídli hluboké a aktuální porozumění Niels Wilhelm Gade. Kromě toho budou prozkoumány možné implikace a praktické aplikace tohoto tématu v různých oblastech s cílem zdůraznit jeho význam v současné společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme vyvolat úvahy a debatu kolem Niels Wilhelm Gade, a tím přispět k obohacení znalostí a podpoře kritického myšlení.
Niels Wilhelm Gade | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Niels Wilhelm Gade |
Narození | 22. února 1817 Kodaň |
Úmrtí | 21. prosince 1890 (ve věku 73 let) Kodaň |
Místo pohřbení | Holmenský kostel |
Žánry | symfonie |
Povolání | skladatel klasické hudby, dirigent, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a houslista |
Nástroje | housle, varhany a píšťalové varhany |
Významná díla | Symfonie č. 1 Pianotrio in Bes majeur Judith svatební valčík |
Ocenění | Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Pour le Mérite Řád Dannebrog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Niels Wilhelm Gade (22. února 1817 Kodaň – 21. prosince 1890) byl dánský hudební skladatel a dirigent.
Narodil se v Kodani do rodiny truhláře. Kariéru začal jako houslista v Dánském královském orchestru. Když zamítli jeho návrh na hraní jeho první symfonie, poslal ji Felixi Mendelssohnovi, který ji přijal, a tak ji Gade v březnu 1843 v Lipsku začal dirigovat. Protože byla reakce veřejnosti nadšená, dánská vláda mu nabídla místo učitele na konzervatoři. Zároveň s vyučováním pracoval jako asistent dirigenta v Gewandhaus Orchestra. Na jeho hudbu měl vliv Mendelssohn, který se ho ujal a Robert Schumann, se kterým se spřátelil.
Po Mendelssohnově smrti v roce 1847 byl Gade místo něj jmenován šéfdirigentem, ale když vypukla válka mezi Pruskem a Dánskem, byl nucen se na jaře roku 1848 vrátit do Kodaně. Tam se také stal ředitelem Kodaňské hudební společnosti (tuto pozici si udržel až do své smrti), založil tam nový orchestr a sbor a trvale si vytvořil post nejvýznamnějšího hudebníka v Dánsku.
Pracoval také jako varhaník – nejdřív v kodaňské katedrále Panny Marie, poté od roku 1850 až do smrti v kostele Holmen.
Gade byl společným ředitelem konzervatoře v Kodani s Johanem Peterem Emiliem Hartmannem (1805–1900, jeho dcera se v roce 1852 za Gadeho provdala) a Holgerem Simonem Paullim.
Měl významný vliv na řadu pozdějších skandinávských skladatelů: učil a povzbudil Edvarda Griega a Carla Nielsena, Otto Mallinga a Asgera Hamerika. Zemřel v Kodani.
Složil osm symfonií, dále houslový koncert, komorní hudbu pro varhany a klavír. Nejznámější skladby: