V dnešním článku budeme hovořit o Neznělá bilabiální frikativa. Neznělá bilabiální frikativa je téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Jeho dopad je nepopiratelný a jeho význam sahá do široké škály oblastí, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Neznělá bilabiální frikativa, prozkoumáme jeho historický význam, jeho význam v dnešní společnosti a možné důsledky pro budoucnost. Doufáme, že prostřednictvím podrobné a promyšlené analýzy vneseme světlo do tohoto fascinujícího tématu a podpoříme porozumění a dialog mezi našimi čtenáři. Takže se připravte ponořit se do vzrušujícího světa Neznělá bilabiální frikativa!
Neznělá bilabiální frikativa je souhláska, vyskytující se v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě (IPA) se zapisuje řeckým písmenemfí.
Charakteristika
Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
Místo artikulace: obouretná souhláska (bilabiála). Uzávěra se vytváří mezi oběma rty.
Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
V češtině se nevyskytuje, do češtiny se většinou přepisuje jako f, kterému je poměrně podobné. Vyskytuje se v japonštině (přepisuje se jako f, například fuhai), ainštině, andaluskéšpanělštině (např. ve slově los viejos), v turkmenštině (fabrik – továrna) a dalších jazycích.
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně. Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné.