Muftí

V dnešním světě se Muftí stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jeho dopad se projevil v různých aspektech společnosti, od osobní až po globální úroveň, vyvolal debaty, úvahy a významné změny v různých oblastech. Jak se posouváme do 21. století, Muftí je i nadále tématem, které probouzí emoce, výzvy a příležitosti a nutí nás přehodnotit naše činy a rozhodnutí. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a dimenze Muftí, analyzujeme jeho vývoj, jeho dopad a možné důsledky pro budoucnost.
Jakub Szynkiewicz, polskotatarský muftí v letech 1925 až 1944
Velký jeruzalémský muftí Amín al-Husajní v letech 1921 – 1937

Muftí (arabsky: مفتي muftī; turecky: müftü) je islámský sunnitský duchovní, jenž vykládá a šíří islámské právo šaría a fiqh. Oblasti pod dohledem muftího říkají vyznavači islámu muftiát a na celém území státu jsou muftíové podřízeni velkému muftímu. Aby se učedník stal muftím, jsou na něj kladeny vysoké nároky, proto je to zdaleka nejváženější pozice v islámském světě. Původně bylo jejich hlavním úkolem vydávat fatvy, kterými komentovali různé mezinárodní činy a ovlivňovali politické dění tak, aby neodporovalo arabskému právu. Tehdy působili prakticky jako soukromé osoby nezávislé na státě.

Požadavky

Učedník, který se chce stát muftím, musí nejprve splnit následující podmínky:

  • Mluvit arabsky
  • Znalost teorie judikatury
  • Přehled o stavu země v sociální oblasti
  • Znalost společenských věd
  • Základy společenských věd
  • Znát cíle učení Šaría
  • Znalost hadísu (skutky proroka Mohameda)
  • Znalost práv

Světové muftiáty

Svého muftího mají dnes již všechny větší světové muslimské komunity. Počet muftiátů se dodnes vyšplhal na přes 70 správních jednotek. Velkého muftího kromě sunnitských států najdeme také v čele francouzské, australské či slovinské muslimské minority. V České republice dosud muftího muslimská obec nemá.

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu muftí na Wikimedia Commons