V dnešním světě se Muftí stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jeho dopad se projevil v různých aspektech společnosti, od osobní až po globální úroveň, vyvolal debaty, úvahy a významné změny v různých oblastech. Jak se posouváme do 21. století, Muftí je i nadále tématem, které probouzí emoce, výzvy a příležitosti a nutí nás přehodnotit naše činy a rozhodnutí. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a dimenze Muftí, analyzujeme jeho vývoj, jeho dopad a možné důsledky pro budoucnost.
Muftí (arabsky: مفتي muftī; turecky: müftü) je islámskýsunnitskýduchovní, jenž vykládá a šíří islámské právo šaría a fiqh. Oblasti pod dohledem muftího říkají vyznavači islámu muftiát a na celém území státu jsou muftíové podřízeni velkému muftímu. Aby se učedník stal muftím, jsou na něj kladeny vysoké nároky, proto je to zdaleka nejváženější pozice v islámském světě. Původně bylo jejich hlavním úkolem vydávat fatvy, kterými komentovali různé mezinárodní činy a ovlivňovali politické dění tak, aby neodporovalo arabskému právu. Tehdy působili prakticky jako soukromé osoby nezávislé na státě.
Požadavky
Učedník, který se chce stát muftím, musí nejprve splnit následující podmínky:
Mluvit arabsky
Znalost teorie judikatury
Přehled o stavu země v sociální oblasti
Znalost společenských věd
Základy společenských věd
Znát cíle učení Šaría
Znalost hadísu (skutky proroka Mohameda)
Znalost práv
Světové muftiáty
Svého muftího mají dnes již všechny větší světové muslimské komunity. Počet muftiátů se dodnes vyšplhal na přes 70 správních jednotek. Velkého muftího kromě sunnitských států najdeme také v čele francouzské, australské či slovinské muslimské minority. V České republice dosud muftího muslimská obec nemá.