V dnešním světě se Memorandum stal tématem neustálého zájmu a debat. Od svého vzniku Memorandum vzbuzuje zvědavost a pozornost odborníků i fandů. Jeho dopad na společnost a v různých oblastech studia z něj učinil základní prvek, který je třeba vzít v úvahu v jakékoli analýze nebo diskusi. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Memorandum, od jeho historie a původu až po jeho dnešní vliv. Kromě toho prozkoumáme různé úhly pohledu a názory kolem Memorandum s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.
Memorandum (lat. „na paměť“, „to, co se má pamatovat“), krátce memo, je spíše neformální záznam nějaké skutečnosti, jednání nebo stanoviska. Užívá se v právním, diplomatickém, obchodním i vědeckém provozu a může mít velmi rozmanité formy.
Memorandum nebo také aide-mémoire, „na pomoc paměti“ je písemné zachycení nějakého stavu věcí, úkolů, termínů nebo předběžných a průběžných výsledků jednání, které nemá právní závaznost a často slouží jen pro vnitřní styk v rámci úřadu nebo instituce. V právní praxi znamená psané stanovisko nebo rozbor nějaké záležitosti pro vnitřní potřebu kanceláře nebo pro klienta. V anglosaském prostředí se jako memorandum často označují i předběžné a nezávazné dohody, záměry do budoucnosti a podobně.
V diplomacii se užívá pro významná, i když právně nezávazná společná stanoviska státních představitelů, stručná shrnutí výsledků jednání, která pak slouží jako podklad k dalšímu jednání.
Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie (viz odkazy vlevo).