Mechorosty

Dnes má téma Mechorosty ve společnosti velký význam. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve světě se Mechorosty stal bodem zájmu mnoha lidí. Ať už je Mechorosty kulturní fenomén, vědecký objev nebo historická postava, jeho vliv na naše životy je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mechorosty a jeho vliv v různých oblastech a poskytneme širokou a obohacující vizi na toto téma, která nadále přitahuje pozornost publika po celém světě.

Jak číst taxoboxMechorosty
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříševyšší rostliny (Embryophyta)
Nadoddělenímechorosty (Bryophytae, Bryophyta sensu lato)
Oddělení
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mechorosty (Bryophyta sensu lato) jsou bazální klad vyšších rostlin, které ještě nemají vytvořená pravá vodivá pletiva. Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami).

Monofylie mechorostů byla v minulosti zpochybněna a převažoval názor, že se jednotlivá oddělení (mechy, játrovky a hlevíky) odvětvovala postupně a mechorosty tak tvoří pouze skupinu ekologickou. Nové fylogenetické studie však podporují mechorosty jako přirozený taxon, kde hlevíky (Anthocerotophyta) tvoří bazální skupinu sesterskou k taxonu Setaphyta, který slučuje mechy (Bryophyta) a játrovky (Marchantiophyta).

Pro území České republiky je udáváno 863 druhů mechorostů (4 hlevíky, 207 játrovek a 652 mechů).

Charakteristika

Mechorosty jsou zelené rostliny nižšího vzrůstu (nejvyšším zástupcem je novoguinejský mech druhu Dawsonia superba, dorůstající výšky až 70 cm). Největší biomasu tvoří na stanovištích s vysokou vzdušnou vlhkostí, některé jsou vyloženě vodní (např. Platihypidium riparioides), značný počet druhů osídluje i suché xerotermní biotopy (např. Polytrichum piliferum). Osídlují všechny biotopy s výjimkou moře, největší význam mají v rašeliništích. Od zelených řas se odštěpily již v průběhu prvohor, jejich předkové pocházeli patrně ze skupiny parožnatek.

Rodozměna

Související informace naleznete také v článku rodozměna.

Patří mezi výtrusné rostliny a na rozdíl od ostatních vyšších rostlin je v jejich životním cyklu dominantní životní formou haploidní gametofyt. Gametofyt vyrůstá z haploidního výtrusu (spora) jako tzv. prvoklíček (protonema), který doroste v mechovou rostlinku (gametofor); ta nese pohlavní orgány (gametangia): samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archaegonia). Oplození vyžaduje vodní prostředí - samčí gamety jsou aktivně pohyblivé biciliátní spermatozoidy (dvoubičíkaté spermatické buňky). Z diploidní zygoty se vyvíjí sporofyt, který je v drtivé většině případů závislý na gametofytu, ze kterého vyrůstá a který ho také vyživuje (výjimkou je např. zelený sporofyt mechu druhu Buxbaumia viridis). Jinak převážně nezelený sporofyt je tvořen štětem (seta) a tobolkou (capsula), kde dochází k meiotickému dělení a následně k tvorbě haploidních výtrusů, které slouží k rozšiřování rostlinek na větší vzdálenosti a po čase z nich klíčí nový gametofyt.

Mechorosty jsou schopné i vegetativního rozmnožování. Děje se tak především odlomením různých částí stélky, nebo prostřednictvím mnohobuněčných propagulí, tzv. množilek (gemy).

Význam

Význam mechorostů tkví hlavně v zadržování vody a tak bránění povodním. Dalšími funkcemi jsou ochrana proti erozi, tvorba humusu a vznik rašeliny (hnojivo, palivo, léčebné využití). V minulosti se mechy plnily polštáře, člověku sloužily také jako tepelná izolace.

Systém mechorostů

Hlevíky (Anthocerotophyta)

  • Anthocerotaceae
  • Notothyladaceae

Játrovky (Marchantiophyta)

  • Haplomitriopsida
    • Haplomitriales
      • Haplomitriaceae
    • Treubiales
      • Treubiaceae
  • Jungermanniopsida
    • Fossombroniales
      • Fossombroniaceae
      • Pelliaceae
    • Metzgeriales
      • Aneuraceae
      • Metzgeriaceae
      • Pallavicianiaceae
    • Lepicoleales
      • Ptilidiaceae
      • Trichocoleaceae
    • Jungermanniales
      • Antheliaceae
      • Calypogeiaceae
      • Cephaloziaceae
      • Cephaloziellaceae
      • Geocalycaceae
      • Gymnomitriaceae
      • Jungermanniaceae
      • Lepidoziaceae
      • Lphoziaceae
      • Plagiochilaceae
      • Pseudolepicoleaceae
      • Scapaniaceae
    • Porellales
      • Jubulaceae
      • Lejeuneaceae
      • Porellaceae
    • Radulales
      • Radulaceae
  • Marchantiopsida
    • Blasiales
      • Blasiaceae
    • Marchantiales
      • Aytoniaceae
      • Conocephalaceae
      • Lunulariaceae
      • Marchantiaceae
      • Targioniaceae
    • Ricciales
      • Ricciaceae

Mechy (Bryophyta)

  • Sphagnopsida
    • Sphagnales
      • Sphagnaceae
  • Andreaeopsida
    • Andreaeales
      • Andreaeaceae
  • Polytrichopsida
    • Buxbaumiales
      • Buxbaumiaceae
    • Diphysciales
      • Diphysciaceae
    • Polytrichales
      • Polytrichaceae
    • Tetraphidales
      • Tetraphidaceae
  • Bryopsida
    • Archidiales
    • Bryales
      • Aulacomniaceae
      • Bartramiaceae
      • Bryaceae
      • Sítozubkovité (Cinclidiaceae)
      • Meesiaceae
      • Mniaceae
      • Plagiomniaceae
      • Schistostegaceae
    • Dicranales
    • Encalyptales
      • Encalyptaceae
    • Funariales
      • Disceliaceae
      • Funariaceae
    • Grimmiales
    • Hedwigiales
      • Hedwigiaceae
    • Hookeriales
      • Hookeriaceae
    • Hypnales
      • Amblystegiaceae
      • Brachytheciaceae
      • Entodontaceae
      • Hylocomiaceae
      • Hypnaceae
      • Leskeaceae
      • Plagiotheciaceae
      • Pterigynandraceae
      • Rhytidiaceae
      • Thuidiaceae
    • Leucodontales
      • Fontinalaceae
      • Leucodontaceae
      • Neckeraceae
    • Orthotrichales
      • Orthotrichaceae
    • Pottiales
    • Splachnales
      • Splachnaceae
    • Timmiales
      • Timmiaceae

Reference

  1. Angiosperm Phylogeny Website. www.mobot.org . . Dostupné online. 
  2. LEEBENS-MACK, James H.; BARKER, Michael S.; CARPENTER, Eric J., et al. (One Thousand Plant Transcriptomes Initiative). One thousand plant transcriptomes and the phylogenomics of green plants. S. 679–685. Nature . Springer Nature Limited, 23. říjen 2019. Svazek 574, čís. 7780, s. 679–685. Dostupné online. Dostupné také na: . Dále dostupné na: . ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-019-1693-2. PMID 31645766. (anglicky) 
  3. Setaphyta:A New Family Tree Given to Plants----Chinese Academy of Sciences. english.cas.cn . . Dostupné online. 
  4. KUČERA, Jan; VÁŇA, Jiří; HRADÍLEK, Zbyněk. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. S. 813–850. Preslia . 2012 . Roč. 84, s. 813–850. Dostupné online. 

Externí odkazy