Markův mlýn

V dnešním světě se Markův mlýn stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, své relevanci v profesní oblasti nebo své roli v historii, Markův mlýn upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Jak čas postupuje, důležitost porozumění a hluboké analýzy všeho, co souvisí s Markův mlýn, se stává zřejmým, protože jeho vliv přesahuje hranice a zahrnuje různé aspekty každodenního života. V tomto článku se ponoříme do světa Markův mlýn, abychom prozkoumali jeho různé aspekty a odhalili jeho skutečný dopad na dnešní svět.
Areál mlýna

Markův mlýn je vodní mlýn na středním toku říčky Loděnici na území Unhoště, poblíž hranice Chyňavy, asi 10 km západně od okraje Prahy. Je obklopen rozsáhlou rekreační chatovou oblastí. Markův mlýn je také křižovatkou turistických tras, které jsou soustředěny v údolí potoka Kačáku.

Mlýn nese název po rodině Marků,[1] byl v provozu až do roku 1951. V současné době je dobře dochovaný. Původně byl připomínán pod názvem „Pod Berounským brodem“[1] či „Podhorský“.[1] Od roku 1863 je v držení rodiny Bočků.

V blízkosti jsou dvě drobné lokality skalních stepí chráněny jako přírodní památka Markův mlýn.

Odkazy

Reference

  1. a b c Rudolf (Rudolf Šimek), Helena Špůrová, Radomír Roup, doxa (Jan Škoda). Markův, Bočkův, Podhorský mlýn, mlýn pod Berounským brodem . vodnimlyny.cz . Dostupné online. 

Externí odkazy