Tento článek se bude zabývat Lovci a sběrači ze široké a podrobné perspektivy s cílem poskytnout čtenáři úplný přehled o daném tématu. Budou analyzovány různé související aspekty, jako je jeho původ, vývoj, dopady a možné budoucí výzvy. Stejně tak budou zkoumány různé názory a přístupy s cílem nabídnout komplexní a vyváženou vizi. Prostřednictvím cesty napříč různými úhly pohledu a relevantními studiemi se tento článek bude snažit poskytnout čtenáři hluboké a obohacující porozumění o Lovci a sběrači.
Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu – přičemž sběr převažuje nad lovem. Mezi lovci mohl být i podstatný poměr žen. Strava je kalorická, ale i přes více pohybu než lidé v moderní společnosti spálí kalorií podobně. Jsou to kočovníci, neboť se musí neustále přesouvat z místa na místo v důsledku vyčerpání lovišť a zdrojů. Vyprávění příběhů učí spolupráci a rovnosti a přitom nevyžaduje moralizování náboženstvím. V jejich společnosti nerozhoduje příbuznost. V kontrastu s tím stojí hierarchické zemědělské společnosti, které získávají většinu potravy prostřednictvím pěstování a chovu domestikovaných rostlin a živočichů.
Lov a sběr je prvotním způsobem obživy rodu Homo, který byl praktikován po většinu lidské existence. Po nástupu neolitické revoluce, kdy lidé objevili zemědělství, však byli lovci a sběrači ve velké části světa nahrazeni evolučně pokročilejšími zemědělci a pastevci. Lovci a sběrači však mají lepší imunitu. Analýza DNA ukázala, že bylo časté genetické mísení se zemědělci.
Dnes lov a sběr jako hlavní způsob obživy praktikuje pouze minimum společností a i ty jej často doplňují pěstováním plodin či chovem zvířat. Nicméně lovci a sběrači mají více volného času než pokročilejší společnosti.