Levobřežní Ukrajina
V tomto článku se ponoříme do Levobřežní Ukrajina, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem a debatu. Levobřežní Ukrajina se stal relevantní osobností v různých oblastech, generuje rozdělené názory a vzbuzuje velký zájem široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Levobřežní Ukrajina, analyzujeme jeho vliv na dnešní společnost a prozkoumáme možné důsledky jeho přítomnosti v našem prostředí. Podobně se budeme snažit porozumět důležitosti Levobřežní Ukrajina v současném kontextu a jeho potenciálnímu dopadu v budoucnu.
Levobřežní Ukrajina (ukrajinsky Лівобережна Україна) je historické území na levém břehu Dněpru v severní části dnešní Ukrajiny, které bylo roku 1654 připojeno k carskému Rusku.
Na Perejaslavské radě či Perejaslavské dohodě – setkání kozáckého shromáždění vedené hejtmanem Bohdanem Chmelnickým a zástupci ruského cara Alexeje Michajloviče roku 1654 v Perejaslavi – se dohodlo připojení Levobřežní Ukrajiny k carskému Rusku. Po andrušovském míru (1667) mezi Polskem a Ruskem byla Levobřežní Ukrajina potvrzena mírovou smlouvou jako součást Ruska, zatímco Pravobřežní Ukrajina zůstala součástí Republiky obou národů (Rzeczpospolita) – polsko-litevské unie.
Termín neoznačuje veškeré současné ukrajinské území na východ od Dněpru, neboť jeho dolní tok a Krym (později „Nová Rus“) byl tehdy vazalským územím Osmanské říše. Levobřežní Ukrajinu tvořily dnešní Černihivská, Sumská a Poltavská oblast a části Kyjevské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti.
Díky své přechodné autonomii v rámci Ruského impéria v podobě Kozáckého hetmanátu bývá levobřežní Ukrajina zvána také Hetmanščyna.
