Kurt Alder
V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Kurt Alder. Ať už je váš zájem o toto téma jakýkoli, ať už kvůli jeho historickému významu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu na různé oblasti studia, jsme si jisti, že najdete fascinující informace. Budeme se zabývat klíčovými aspekty Kurt Alder, od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu let, kromě analýzy jeho důležitosti dnes. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na Kurt Alder nebo teprve začínáte, tento článek má pro každého něco. Připravte se objevit vše, co potřebujete vědět o Kurt Alder!
| Kurt Alder | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. července 1902 Chořov |
| Úmrtí | 20. června 1958 (ve věku 55 let) Kolín nad Rýnem |
| Místo pohřbení | Deutzer Friedhof |
| Alma mater | Kielská univerzita Humboldtova univerzita |
| Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Kolínská univerzita Kielská univerzita |
| Ocenění | Freseniova cena (1938) medaile Emila Fischera (1938) Nobelova cena za chemii (1950) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kurt Alder (10. července 1902 Königshütte, Horní Slezsko – 20. června 1958 Kolín nad Rýnem, Německo) byl německý chemik. Za objev a rozvoj syntézy dienů mu byla udělena roku 1950 Nobelova cena.
Život
K chemii se dostal nejdříve při studiu na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně a později studoval také na univerzitě v Kielu u Otto Dielse. V roce 1926 zde také obhájil svoji doktorskou práci a započal spolupráci se svým učitelem Dielsem. V roce 1936 odešel do vědecké laboratoře firmy IG Farben na pozici vedoucího oddělení. Na univerzitě v Kolíně nad Rýnem vyučoval a prováděl pokusy od roku 1940, kdy se z něj stal profesor experimentální chemie a chemické technologie.
Objevy
V roce 1928 spolupracovali s profesorem Otto Dielsem na vývoji nové metody syntézy dienů. Reakce je po nich pojmenovaná jako Dielsova–Alderova reakce (či Dielsova–Alderova cykloadice) Pro tyto sloučeniny se rozhodli dát název polymery. Zajímal se a zkoumal také stereochemické procesy dienové syntézy. U firmy IG Farben ho zajímala polymerizace butadienu a kopolymerizace butadienu a styrenu, což ho dovedlo k objevu syntetického kaučuku – tzv. buny. Jeho práce se hodily jak v průmyslové výrobě plastických hmot, tak v průmyslovém zpracování surovin, které se získávají krakováním ropy.
Ocenění
V roce 1979 byl jeho jménem pojmenován kráter na Měsíci Alder.
Odkazy
Reference
- ↑ The Nobel Prize in Chemistry 1950. NobelPrize.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kiel University | Famous Scholars from Kiel. www.uni-kiel.de . . Dostupné online.
- ↑ BLOODWORTH, Sally. Diels–Alder reaction. Chemistry World . 2019-04-29 . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Diels, O.; Alder, K. (1928). „Synthesen in der hydroaromatischen Reihe“. Justus Liebigs Annalen der Chemie 460 (1): 98–122
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Alder na Wikimedia Commons - nobel.se Archivováno 4. 12. 2001 na Wayback Machine.
