Kostel svatého Urbana (Nejdek)

V dnešním světě je Kostel svatého Urbana (Nejdek) téma, které je stále aktuálnější a zajímavější. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na každodenní životy lidí se Kostel svatého Urbana (Nejdek) stal opakujícím se tématem v debatách, rozhovorech a analýzách. Jak postupujeme v čase, Kostel svatého Urbana (Nejdek) nadále vytváří hluboké úvahy v různých oblastech, od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie. Proto je nezbytné zabývat se touto problematikou hluboce a podrobně, pochopit její rozsah a umět pochopit její skutečný dopad na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kostel svatého Urbana (Nejdek) a zaměříme se na jeho důležitost a význam dnes.
Kostel svatého Urbana
v Nejdku
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
OkresPřerov
ObecNejdek
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézeolomoucká
DěkanátHranice
FarnostŘímskokatolická farnost Bělotín
Statusfiliální kostel
Užíváníužíván
ZasvěceníUrban I.
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1752
Specifikace
Stavební materiálzděný, omítaný
Další informace
Kód památky15867/8-499 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Urbana v Nejdku, části obce Bělotín byl vybudován roku 1752 na místě staršího kostela. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Bělotín a náleží do děkanátu Hranice[1]. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1412. V roce 1622 získal panství kardinál František z Dietrichsteina, který ho rekatolizoval. V roce 1637 byl Nejdek přifařem k Bělotínu. V roce 1752 byl na náklady věřících postaven nový kostel na základech původního kostela z 16. století.[3][4] V roce 1787 byl Nejdek přiškolen k Bělotínu.

Architektura

Jednolodní orientovaná zděná barokní stavba. Zděná věž je vnořena do západního průčelí.

Interiér

Kazatelna z 15. století je vyřezávána. Pieta z 15. století byla přenesena a uložena v depozitáři Arcidiecézního muzea v Olomouci.[5]

Varhany zhotovil v roce 1890 varhanář František Čápek z Kremže. V období 2009–2014 byly varhany opraveny a přeneseny do nově zrekonstruované obřadní síně v Bělotíně.[6][7]

Okolí

Kostel je obklopen hřbitovem. Kolem kostela je zděná ohradní zeď. V jižní části ohrazení se nachází polygonální márnice z 18. století.[5]Před ohradní zdí ve východní straně kostela je kamenný kříž z roku 1864.[8]

Odkazy

Reference

  1. Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-13. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 147902 : Kostel sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  3. OHNŮTKOVÁ, Eva. Umělecký mecenát Dietrichsteinů na hranickém a lipnickém panství v 18. století. Masarykova universita Brno 2014, s. 50 Dostupné online závěrečná práce.
  4. Vesnice na Hranicku, 2001, Dostupné online.
  5. a b Filiální kostel sv. Urbana. belotin.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-12. 
  6. Philanthrop – varhany Bělotín. www.philanthrop.euweb.cz . . Dostupné online. 
  7. Nová obřadní síň. czech.republic.cz . 2016 . Dostupné online. 
  8. Kamenný kříž u kostela sv. Urbana. www.sdruzeni.kuneticka.hora.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy