Dnes se ponoříme do fascinujícího světa Kostel Všech svatých (Uhříněves). Od nepaměti je Kostel Všech svatých (Uhříněves) zdrojem intrik, vzrušení a debat. Ať už jde o jeho dopad na společnost, jeho význam v historii nebo jeho vliv na moderní svět, Kostel Všech svatých (Uhříněves) vždy zastával přední místo v myslích a srdcích lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme důležitost a význam Kostel Všech svatých (Uhříněves), analyzujeme jeho dopad na různé aspekty každodenního života a ponoříme se do důvodů, proč Kostel Všech svatých (Uhříněves) i dnes vyvolává zájem a vášeň. Připravte se tedy na strhující cestu historií, kulturou a významem Kostel Všech svatých (Uhříněves) v dnešním světě.
Kostel Všech svatých v Uhříněvsi | |
---|---|
Děkanský kostel Všech svatých v Uhříněvsi | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Uhříněves |
Souřadnice | 50°1′48,36″ s. š., 14°36′17,64″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Česká církevní provincie |
Diecéze | pražská |
Vikariát | Třetí pražský |
Farnost | Římskokatolická farnost u kostela Všech svatých Praha-Uhříněves |
Zasvěcení | Všech svatých |
Architektonický popis | |
Architekt | Tomáš Budil |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1740-1743 |
Další informace | |
Ulice | Přátelství |
Kód památky | 44549/1-2004 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Všech svatých v Uhříněvsi je římskokatolický farní kostel. Byl vystavěn v barokním slohu v závěru 1. poloviny 18. století na místě staršího malého kostela. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
První zmínky o kostele jsou doloženy již ve 14. století. Po husitských válkách byla Uhříněves utrakvistická. Po roce 1624 panství koupil kníže Karel z Lichtenštejna a farnost se vrátila pod správu katolické církve.
Nejvýznamnějším místním knězem se stal Václav Jan Nepomuk Cžipa, díky jehož iniciativě byl v Uhříněvsi postaven současný kostel. U vídeňských úřadů usiloval buď o rozšíření tehdejšího malého kostela, nebo výstavbu zcela nového. Majitelka uhříněveského panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, dala svůj souhlas k výstavbě nového kostela. Výstavba nového chrámu začala proběhla v letech 1740-1743 podle projektu říčanského stavitele Tomáše Budila. Hlavní oltář a kazatelnu vytvořil řezbář František Ferdinand Ublacker v roce 1752, obraz Všech svatých Jan Petr Molitor starší, který je rovněž autorem fresky Nejsvětější Trojice v presbytáři. Farář Cžipa zde působil dlouhých 42 let (1731–1773).
V kostelní věži se nacházejí dva zvony. Větší, pocházející z dílny zvonaře Tomáše Jaroše, je zasvěcen svatému Václavu a svaté Ludmile a byl odlit v roce 1552. Menší zvon zasvěcený sv. Janu Křtiteli je z roku 1685.
Do roku 1822 býval kolem kostela hřbitov, nový hřbitov byl založen přibližně 800 metrů východně při hlavní silnici. V roce 1908 byl kostel povýšen na děkanský.
Od roku 2000 prochází kostel postupně rekonstrukcí. Díky snaze Městské části Praha 22 a Občanského spolku Uhříněves byly získány finanční prostředky z Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hlavního města Prahy. Byla již opravena střecha, vyměněny okna, v roce 2002 byl kostel po 98 letech nově vymalován v původní světlé barvě. Kompletně byl již restaurován oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Jana Petra Molitora a následná nástropní freska Korunování Panny Marie na nebesích od téhož autora. Obraz dosahuje úctyhodných rozměrů 11 m² bez rámu a 18 m² s bohatě zdobeným rámem. Rovněž byly zrestaurovány 4 sochy ctností na hlavní oltáři (Naděje, Láska, Víra a Síla) a 2 sochy Melchisedecha a Abraháma nad vstupním brankami do prostoru za hlavním oltářem. Kompletní rekonstrukcí prošly i barokní dubové lavice.
Mše svatá se zde koná každý den pondělí - pátek v 18:00 hodin, v sobotu v 8:00 hodin a v neděli v 9:30 a v 18:00 hodin (v době letních školních prázdnin není nedělní večerní mše svatá)