Kopulace (chemie)

V tomto článku důkladně prozkoumáme Kopulace (chemie) a jeho dopad na různé oblasti života. Od svých počátků až po přítomnost v dnešní společnosti hraje Kopulace (chemie) zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme, pracujeme a máme vztah ke světu kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé perspektivy a názory týkající se Kopulace (chemie) a také jeho vývoj v čase. Tento článek se snaží poskytnout úplný a vícerozměrný pohled na Kopulace (chemie), což čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a významu v různých kontextech.

Kopulace, též kopulační reakce nebo azo kopulace je organická reakce, při níž vznikají azosloučeninydiazoniových solí a fenolů nebo aromatických aminů. V této elektrofilní aromatické substituční reakci funguje aryldiazoniový kationt jako elektrofil a aktivovaný aren jako nukleofil.

Diazotace

Podrobnější informace naleznete v článku Diazotace.

Přeměna primárních aromatických aminů na diazoniové soli se nazývá diazotace. Diazoniové soli mohou být následně přeměněny kopulační reakcí na azosloučeniny.

Použití

Produkt reakce absorbuje delší vlnové délky světla než výchozí látky díky zvýšené konjugaci vazeb. Z tohoto důvodu mají aromatické azosloučeniny jasné barvy a mnohé se tak používají jako barviva.[1] K významným azobarvivům patří například acidobazický indikátor methylčerveň, dále naftolová červeň a azorubin.

Příklady

Bylo popsáno mnoho podobných reakcí. Fenol reaguje s benzendiazoniumchloridem za vzniku žlutooranžové azosloučeniny. Reakce probíhá za zásadité katalýzy:

Podobné barvivo anilinová žluť se vyrábí reakcí benzendiazoniumchloridu s anilinem:

Lze také použít naftoly, zde je ukázána syntéza organolové hnědi z anilinu a 1-naftolu:

Podobně β-naftol reaguje s fenyldiazoniovým elektrofilem za vzniku silného oranžovočerveného zbarvení.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Azo coupling na anglické Wikipedii.

  1. Klaus Hunger, Peter Mischke, Wolfgang Rieper, Roderich Raue, Klaus Kunde, Aloys Engel "Azo Dyes" in Ullmann’s Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim.doi:10.1002/14356007.a03_245.