Klaret je téma, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. V průběhu let se toto téma stalo aktuálním v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Existují různé názory na Klaret, přičemž někteří jej považují za pozitivní, zatímco jiní to vidí jako problém. Je však důležité důkladně analyzovat všechny aspekty Klaret, abyste pochopili jeho skutečný dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a zaměříme se na klíčové aspekty související s Klaret s cílem nabídnout kompletní a obohacující pohled na toto téma.
Klaret | |
---|---|
Narození | 1320 Chlumec nad Cidlinou |
Úmrtí | 3. května 1370 (ve věku 49–50 let) Praha |
Povolání | spisovatel, pedagog, básník, lékař, kněz, učitel a lexikograf |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Mistr Klaret, latinsky Magister Bohemarius Bartholomaeus de Solencia dictus Claretus, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce (asi 1320, Chlumec nad Cidlinou – 3. května 1370) byl český spisovatel, učenec, lékař a lexikograf, kanovník katedrály svatého Víta a mistr pražské univerzity.
O jeho životě není mnoho známo. Byl patrně jedním z prvních studentů pražské univerzity, stal se kanovníkem u sv. Víta a učitelem tamní školy. Vyučoval latinu a připravoval žáky ke studiu na univerzitě. Protože univerzitní studium probíhalo latinsky a začínalo sedmi svobodnými uměními (triviem a kvadriviem), učil zejména latinskou terminologii pro toto studium.
Jeho zachované dílo tvoří básně a zejména veršované slovníky, nejstarší slovníky českého jazyka, které vytvořil pro potřeby svých žáků. Je v nich zachováno téměř 10 tisíc staročeských slov, která se střídají s latinskými ekvivalenty. Protože se žáci slovník patrně učili nazpaměť, skládal Klaret z dvojic slov šestistopé přízvučné verše (hexametry). Látku čerpal z antických i středověkých pramenů a z Bible, na tvorbě slovníků se podíleli i další vzdělanci, arcibiskup Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, královský lékař Havel ze Strahova a snad dokonce i císař Karel IV.
Klaretovo dílo mělo velký význam pro českou vzdělanost až do 16. století. Jako první se pokusil o vytvoření české vědecké terminologie a významně se tak přičinil o vznik spisovné češtiny. Zhruba v téže době vznikl první úplný český překlad Bible a na tyto základy navázali Jan z Břevnova a Mistr Jan Hus reformou českého pravopisu (zavedením diakritiky).
V díle Bartoloměje z Chlumce je zachována nejstarší zmínka o české pohádce. Je to pohádka O dvanácti měsíčkách, která je zde nejen v české, ale i v světové literatuře doložena poprvé. Klaret ji zmiňuje jako příklad kazatelského exempla, krátkého příběhu, jímž zejména dominikánští a františkánští mniši oživovali svá lidová kázání.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaret na německé Wikipedii.