V současnosti je Kazlų Rūda tématem, které přitahuje pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho dopady na osobní úrovni, Kazlų Rūda je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie byl Kazlų Rūda předmětem debat a kontroverzí, generoval smíšené názory a smíšené emoce. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kazlų Rūda, od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj, s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Kazlų Rūda | |
---|---|
Katolický kostel Nejsvětějšího Ježíšova srdce | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°45′ s. š., 23°29′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 95 m n. m. |
Stát | Litva |
Kraj | Marijampolský |
Okres | Kazlų Rūda |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 6 950 (2010) |
Správa | |
Starosta | Vytautas Kanevičius (*1950) od r. 2011 |
Vznik | 1744 |
Oficiální web | www |
PSČ | LT-69443 (Okresní úřad), LT-69083 (pošta) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kazlų Rūda (česky zastarale Kozlova Ruda) je litevské okresní město v Marijampolském kraji, 27 km na sever od Marijampolė, 146 km na západ od Vilniusu.
Město je poměrně mladé. Roku 1737 je zde zmiňována dehtárna. V písemných dokumentech je pod názvem Kazlų Rūda zmíněna roku 1744, kdy se zde začala tavit ruda (litevsky – rūda); v polovině 19. století se zde vytavilo kolem 10 tun železa. V roce 1861, 2 km od vsi Kazlų Rūda bylo na trati Lentvaris – Virbalis postaveno nádraží a kolem něj začalo růst město. Za lednového povstání roku 1863 se 2. února, na jih od města Kazlų Rūda, u Čysté Būdy odehrála jedna z největších srážek.
Zakázaný litevský tisk v okolí roznášeli M. Brundza, J. Žilinskas. Pro děti železničářů byla roku 1911 otevřena ruská základní škola. V roce 1914 tu byla továrna na sukno, pošta, trh. Roku 1915 Němci ve městě založili tábor válečných zajatců a postavili železniční odbočku do Pavilkijysu pro svoz dřeva. V letech 1922–1926 byla postavena železnice do Šeštoků, což přispělo k dalšímu růstu města. Byla zde elektrárna, 3 pily, 2 mlýny. Roku 1923 byla otevřena litevská základní škola.
Za červnového povstání v roce 1941 zde působil oddíl 64 partyzánů. V létě roku 1944 v lesích vznikla jedna z prvních suvalkských partyzánských čet.
Městská práva Kazlų Rūda získala roku 1950 a bylo založeno muzeum. V roce 1996 byl potvrzen znak města. Od roku 1997 vychází časopis „Kazlų Rūdos kronika“.
Město ze všech stran obklopují lesy, na sever od města protéká řeka Jūrė, na jih řeka Pilvė. Jihovýchodně od města je státní chráněná krajinná oblast Kazlų Rūdos kraštovaizdžio draustinis. Asi 5 km na severovýchod od města je kazlorūdské vojenské letiště. Je tu i státem opatrovaný městský park (9 ha).
Ve městě je pošta (PSČ:LT-69083), muzeum lesnictví (od roku 1983), gymnázium Kazyse Griniuse, zvláštní internátní škola, tři základní školy, okresní veřejná knihovna, nemocnice, nádraží (střed města protíná železniční trať Kaunas – Kazlų Rūda – Kybartai – Nesterov (Kaliningradská oblast) s odbočkou Kazlų Rūda – Marijampolė – Šeštokai – Polsko).
Ve městě je dřevěný katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (postaven v letech 1924–1925), sloup se stříškou k uctění rodu Kazlů, památník vyhnancům na Sibiř a soubor lidových soch.
Město | Znak | Stát |
---|---|---|
Frombork | Polsko | |
Gusev | Rusko | |
Korjukivka | Ukrajina | |
Lwówek | Polsko | |
Sondershausen | Německo |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazlų Rūda na litevské Wikipedii.