V současné době se Karl Adolph Gjellerup stalo tématem obecného zájmu, které pokrývá různé oblasti každodenního života. Jak na osobní, tak na profesionální úrovni, Karl Adolph Gjellerup vyvolal mnoho debat a vyvolal protichůdné názory. Od svého vystoupení na veřejné scéně upoutal Karl Adolph Gjellerup pozornost milionů lidí po celém světě, vyvolal vášnivé diskuse a hluboké úvahy o jeho vlivu na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Karl Adolph Gjellerup a jeho dopad na naše životy a nabídneme podrobný a objektivní pohled na tento fenomén, který nadále vyvolává kontroverze.
Karl Adolph Gjellerup | |
---|---|
Narození | 2. června 1857 Roholte |
Úmrtí | 11. října 1919 (ve věku 62 let) Klotzsche |
Místo pohřbení | Alter Friedhof Klotzsche |
Povolání | básník, spisovatel, romanopisec a dramatik |
Významná díla | Poutník Kámaníta |
Ocenění | Nobelova cena za literaturu (1917) |
Manžel(ka) | Eugenia Gjellerup |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Adolf Gjellerup (2. června 1857, Roholte, Sjælland – 11. října 1919, Klotzsche u Drážďan, Německo) byl dánský básník, prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1917 (společně s dalším dánským spisovatelem Henrikem Pontoppidanem).
Gjellerup pocházel z rodiny pastora a vystudoval teologii. Knězem se však nikdy nestal a již na fakultě projevoval dost svobodomyslné názory. Zájem o náboženské otázky ho pak přivedl k podrobnějšímu studiu buddhismu a následně k východním myšlenkovým proudům a k mystice. Vedle indických vlivů se v jeho literárním díle projevilo také programové spříznění s novoromantismem. Od roku 1892 žil v Německu a psal také v němčině.
Jeho eklektické a k filozofické reflexi tíhnoucí dílo se vyznačuje jasným ale poněkud chladným tónem, je značně vykonstruované a málo umělecky životné. Gjellerup získal sice roku 1917 společně s dalším dánským spisovatelem Henrikem Pontoppidanem Nobelovu cenu za literaturu „…za bohatou a mnohostrannou poezii inspirovanou vznešenými ideály“ (citace z odůvodnění Švédské akademie), upadl však velmi rychle v zapomnění. Jedná se tak o poněkud diskutabilní Nobelovu cenu.[zdroj?]