Johann Nikolaus Forkel | |
---|---|
Narození | 22. února 1749 Meeder |
Úmrtí | 20. března 1818 (ve věku 69 let) Göttingen |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
Povolání | hudební skladatel, muzikolog, hudební teoretik, hudební historik, životopisec, spisovatel a varhaník |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Nikolaus Forkel (* 22. února 1749 v Meederu u Coburgu – 20. března 1818 v Göttingenu) byl německý varhaník a hudební badatel. Je považován za jednoho ze zakladatelů (historické) hudební vědy.
Forkel byl syn ševce, který byl také celník a truhlář. Mladý Johann 17 letech odešel do Lüneburgu, kde byl přijat do scholy Johanea. Roku 1767 ve Zvěříně přijal místo prefekta sboru ve zvěřínské katedrále, zdokonalil se ve hře na varhany a pohroužil se do Matthesonových spisů. Roku 1769 se zapsal do studia práv na univerzitě v Göttingenu a po nadmíru dobře vykonané zkoušce jeho zručnosti působil jako varhaník v universitním kostele. V roce 1772 začal dávat soukromé přednášky a roku 1779 se stal univerzitním hudebním ředitelem, jímž zůstal až do své smrti. Roku 1789 se neúspěšně ucházel o místo po Carlu Philippu Emanuelu Bachovi v Hamburku. Forkel zůstal až do konce svého života v Göttingenu, s výjimkou půlročního přerušení v roce 1801 z důvodu studijní cesty, která jej přivedla do všech hlavních vídeňských knihoven.
Forkel byl nadšeným obdivovatelem Johanna Sebastiana Bacha a ve svých pozdějších letech vyzdvihl jeho hudbu téměř na dogmatickou normu. V roce 1802 sepsal první Bachovu biografii, přičemž získal přímé informace z korespondence s jeho syny Carla Philippa Emanuela a Wilhelma Friedemanna Bachových. Tento spis s názvem Ueber Johann Sebastian Bachs Leben, Kunst und Kunstwerke (O životě, umění a díle Jana Šebestiána Bacha), je první hudebně-historickou monografií vůbec a o Bachovi zejména.
V roce 1781 se oženil s 15letou Margarethou (Metou) dcerou göttingenského teologa profesora Rudolpha Wedekinda. Manželství, ze kterého se narodil jediný syn (Carl Gottlieb Forkel, * 1782), však bylo roku 1793 rozvedeno a „Madame Forkel“, jak ji nazývali v dopisech, později působila jako spisovatelka a překladatelka. Později se podruhé vdala za pozdějšího ředitele apelačního soudu Johanna Heinricha Liebeskinda. Její bratr byl lékař Georg Freiherr von Wedekind.
Po Forkelově smrti byl jeho dům a hodnotná knihovna prodány v dražbě. Katalog vytvořený jeho synem obsahuje 2305 svazků hudebních knih a 1592 svazků muzikálií, jež jsou mimo jiné zdrojem pohřešovaných děl J.S. Bacha, byl roku 1819 v Göttingenu vytištěn. Jeho knihovna se stala významnou součástí královské knihovny v Berlíně a Královského institutu pro duchovní hudbu.
Jeho četným kompozicím je dnes věnováno jen málo pozornosti. Za povšimnutí stojí jeho variace pro klavír na britskou národní hymnu "God Save the King" a ostrá kritika od opata Georga Josepha Voglera, která se objevila roku 1793 ve Frankfurtu nad Mohanem, společně s další řadou variací.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Nikolaus Forkel na německé Wikipedii.