Johann Nepomuk Gleispach

V dnešní době se Johann Nepomuk Gleispach stal relevantním a zajímavým tématem pro široké spektrum jednotlivců i komunit. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu se Johann Nepomuk Gleispach podařilo upoutat pozornost lidí různého věku a původu. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Johann Nepomuk Gleispach, analyzovat jeho význam, důsledky a význam v dnešním světě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu je cílem nabídnout holistickou vizi Johann Nepomuk Gleispach a vyzve čtenáře, aby se zamyslel a kriticky analyzoval toto téma tak přítomné v naší realitě.
Johann Nepomuk Gleispach
Ministr spravedlnosti Předlitavska
Ve funkci:
30. září 1895 – 30. listopadu 1897
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyKazimír Badeni
PředchůdceKarl Krall von Krallenberg
NástupceIgnaz von Ruber
Doživotní člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
12. ledna 1895 – 21. února 1906
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1883
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození29. září 1840
Gorizia
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. února 1906 (ve věku 65 let)
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
DětiWenzeslaus von Gleispach
PříbuzníHenriette zu Gleispach (sestra)
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Profesesoudce a politik
CommonsJohann Nepomuk Gleispach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Nepomuk Gleispach, též hrabě Johann Gleispach (29. září 1840 Gorizia21. února 1906 Štýrský Hradec), byl štýrský a rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic, právník a politik, koncem 19. století ministr spravedlnosti Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho.

Biografie

Absolvoval studium práv na Univerzitě ve Štýrském Hradci a od roku 1861 pracoval ve státních službách, zpočátku v Benátkách, pak ve Štýrském Hradci, kde se postupně stal prezidentem zemského soudu. V roce 1894 dosáhl pozice dvorního rady, o rok později tajného rady. Dlouhodobě zasedal v Štýrském zemském sněmu, kde zasedal ve velkostatkářské kurii. Ačkoliv měl původem blízko ke konzervativcům, v jednotlivých hlasováních setrvale podporoval pozice německé liberální strany (tzv. Ústavní strana). Když, ale vznikla vláda Eduarda Taaffeho, shledal jako nemožné dále setrvávat vůči ní v opozici jako němečtí liberálové a v roce 1883 na mandát v zemském sněmu rezignoval. V roce 1895 byl zároveň jmenován doživotním členem Panské sněmovny.[1]

Vrchol jeho politické kariéry nastal za vlády Kazimíra Badeniho, v níž se stal ministrem spravedlnosti Předlitavska. Funkci zastával v období 30. září 189530. listopadu 1897.[2] Ve funkci ministra se zasloužil o prosazení reformy občanského práva. Čelil obstrukcím opozice proti Badeniho jazykovým nařízením.[1]

Po odchodu z vlády se vrátil na post prezidenta zemského soudu ve Štýrském Hradci. Jeho synem byl rakouský a německý právník Wenzeslaus von Gleispach.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, G, s. 6. . biographien.ac.at . Dostupné online. (německy) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588. 

Externí odkazy