V tomto článku prozkoumáme téma Jiří Voskovec do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho dopad v různých kontextech. Od jeho počátků až po současnou evoluci se ponoříme do detailů, které charakterizovaly Jiří Voskovec v průběhu času, a také do budoucích perspektiv, které jsou v souvislosti s tímto tématem představovány. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme, jak Jiří Voskovec ovlivnil různé oblasti, od kultury po vědu, politiku a společnost obecně. Podobně se zamyslíme nad důsledky, které má Jiří Voskovec na každodenní životy lidí a také na globální panorama. Nakonec se tento článek snaží poskytnout komplexní pohled na Jiří Voskovec a poskytnout čtenáři hluboké a obohacující pochopení tohoto vzrušujícího tématu.
Jiří Voskovec | |
---|---|
Jiří „George“ Voskovec ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) | |
Rodné jméno | Jiří Wachsmann |
Narození | 19. června 1905 Sázava Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. července 1981 (ve věku 76 let) Pearblossom, Kalifornie USA |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alias | Jiří Wachsmann, George Voskovec, F. Formen, Yan Maršik, Petr Dolan |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Aktivní roky | 1925–1981 |
Choť | Christine McKeown (1961–1981) (jeho smrt) Anne Gerlette (1945–1958) (její smrt) 2 děti Madelaine Main (?–1945) (Rozvedeni) |
Rodiče | Otec Vilém Eduard Wachsmann (Vaksman, později Václav Voskovec) (1864–1945) |
Příbuzní | Prokop Voskovec (sourozenec) Soběslav Pinkas (dědeček) Alois Wachsman (bratranec) Bedřich Wachsmann (prastrýc) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Voskovec, rozený Jiří Wachsmann (19. června 1905 Sázava – 1. července 1981 Pearblossom, Spojené státy americké), byl česko-americký herec, spisovatel, dramatik a textař nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle.
Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna (nar. 5. ledna 1864 ve Svojšicích) a Jiřiny rozené Pinkasové (nar. 5. března 1867 v Vaux de Cernay, department Seine-et-Oise).
Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb v armádě Kongresového Polska, tj. území Polska pod vládou Ruska. 12. listopadu 1893 se zde oddal s Jiřinou a pár měl Voskovcovy starší sourozence Prokopa (nar. 1893) a Olgu (1895), kteří vyrůstali v Rusku. Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do čs. legií a po návratu do Čech požádal o počeštění svého jména na Voskovec. Zemská politická správa v Praze mu 19. února 1921 vyhověla.
Jiří studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Jan Werich. Poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“.
V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA (Pensylvánie). Vrátili se do Československa v roce 1946. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po dvou letech, kdy se snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii.
Spolupráci Voskovce a Wericha zvěčnil neobvyklým způsobem Luboš Kohoutek pojmenováním planetky 2418 Voskovec-Werich.
V roce 1950 se vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření, že byl sympatizantem komunismu. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. V téže době byl Jan Werich ředitelem pražského Divadla ABC.
Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.
Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel. V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 1. července 1981 na infarkt.
praděd | Adolf Maria Pinkas |
---|---|
děd | Soběslav Pinkas |
strýc | Ladislav Pinkas |
prastrýc | Bedřich Wachsmann |
strýc | prof. Bedřich Wachsmann ml. |
otcův bratranec | Julius Wachsmann |
bratranec | Alois Wachsman |
synovec | Prokop Voskovec mladší |
neteř | Anna Pitašová |
Otec byl příbuzný několika malířů. Bratr byl prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944), strýc byl Bedřich Wachsmann str. (1820–1897), bratranec byl Julius Wachsmann (1866–1936). Jeden z jeho synovců byl architekt Alois Wachsmann (1898–1942). Básník a dramatik Prokop Voskovec mladší byl synem Jiřího staršího bratra Prokopa Voskovce.
Matčin bratr byl politik Ladislav Pinkas z Národní strany svobodomyslné („mladočeši“). Oba byli děti českého malíře Soběslava Pinkasa a jeho francouzské manželky Adrieny Denoncinové z Ludes v department Marne. Soběslavova babička z matčiny strany byla Františka Schaurothová, rozená Dačická z Heslova. Toto byl český šlechtický rod, jehož nejznámějším představitelem byl renesanční spisovatel Mikuláš Dačický, měšťan z Kutné Hory.
Malíř Josef Šíma byl přítelem rodičů Jiřího Voskovce a navštěvoval rodinu Wachsmannů na Sázavě. Portrét Jiřího Voskovce jako chlapce patří k Šímovým raným dílům. (Portrét byl vystaven na výstavě Josefa Šímy v Praze 2019.) Další portrét – Šímovu kresbu Jiřího Voskovce vlastní Moravská galerie.
„ | Vzpomínám také na Jiřího Voskovce. Tento mladý a pěkný muž zahrál si Ríšu – jistě jen pro honorář – v sladkém filmu Pohádka máje a musil pak Devětsil opustit. Tak to bylo v Devětsilu přísné. Neměl jsem však tenkrát dojem, že by z toho Voskovec byl příliš nešťasten. | “ |
— Jaroslav Seifert |