V tomto článku prozkoumáme dopad Jean Baptiste Perrin na dnešní společnost. Od svého vzniku až po vliv na různé aspekty každodenního života, Jean Baptiste Perrin zanechal nesmazatelnou stopu v naší historii. Budeme analyzovat její význam v kultuře, politice, ekonomice a technologii, stejně jako její roli při vytváření individuální a kolektivní identity. Prostřednictvím hluboké analýzy se pokusíme zjistit, jak Jean Baptiste Perrin formoval a proměnil svět, ve kterém žijeme, a jaké perspektivy nám nabízí do budoucna.
Jean Baptiste Perrin | |
---|---|
Narození | 30. září 1870 Lille |
Úmrtí | 17. dubna 1942 (ve věku 71 let) New York |
Alma mater | Pařížská univerzita École normale supérieure Lyceum Jansona de Sailly |
Pracoviště | École normale supérieure Pařížská univerzita |
Obory | fyzika a fyzikální vědy |
Ocenění | Vallauriho cena (1907) Matteucciho medaile (1911) Cena Henriho de Parville (1913) La Cazeho cena Akademie věd (1914) zahraniční člen Královské společnosti (1918) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Henriette Perrinová-Duportalová |
Děti | Francis Perrin Aline Lapicqueová |
Příbuzní | Georges Lapicque (vnuk) David Perrin (vnuk) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Baptiste Perrin (30. září 1870, Lille, Francie – 17. dubna 1942, New York, USA) byl francouzský fyzik.
V roce 1926 obdržel Nobelovu cenu za výzkum nespojitých stavů hmoty, zejména za objev sedimentační rovnováhy, čímž dokázal teorii o atomové struktuře hmoty.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Perrin na francouzské Wikipedii.