V dnešním světě má Jan Zach významný význam v mnoha aspektech našich životů. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku je Jan Zach tématem neustálého zájmu výzkumníků, odborníků i laické veřejnosti. Abychom porozuměli jeho rozsahu a relevanci, bude se tento článek zabývat různými pohledy a analýzami na Jan Zach, zkoumá jeho dopad v různých kontextech a nabízí komplexní pohled na jeho význam v současnosti.
Jan Zach | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 26. listopadu 1713 Dehtáry České království |
Úmrtí | 24. května 1773 (ve věku 59 let) Ellwangen Bádensko-Württembersko |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, varhaník, kapelník, cembalista, houslista a hudební pedagog |
Nástroje | housle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Zach (26. listopadu 1713 Dehtáry – 24. května 1773 Ellwangen) byl český hudební skladatel, varhaník a houslista. Ve starší literatuře je jako datum jeho narození uváděn rok 1699, avšak objev nového data narození v matrice jej přiřadil ke generaci českých předklasických skladatelů.
Roku 1737 se neúspěšně ucházel o místo hudebního ředitele v katedrále sv. Víta v Praze. Roku 1745 Prahu opustil a stal se kapelníkem v německé Mohuči, kde nastoupil po českém předchůdci Janu Ondráčkovi. Toto místo ztratil roku 1750, avšak na arcibiskupském dvoře v Mohuči zůstal po dalších šest let.
Od roku 1756 neměl stálé zaměstnání a živil se na cestách po Evropě získáváním honorářů za své skladby. Kromě dalších německých měst navštívil zejména Itálii a Rakousko.
Jeho první skladby nesou charakteristiky barokního stylu, později však skládal více v duchu nově vznikajícího období klasicistní hudby.