V tomto článku budeme analyzovat Jan Petránek (novinář) z různých úhlů pohledu, ponoříme se do jeho nejdůležitějších aspektů a poskytneme nové nápady, jak mu lépe porozumět. Jan Petránek (novinář) je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na různé oblasti společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme prozkoumat jeho význam v různých kontextech a prozkoumat, jak se vyvíjel v průběhu času. Kromě toho se zaměříme na konkrétní aspekty, které možná nebyly plně prozkoumány, s cílem nabídnout úplnější a obohacující pohled na Jan Petránek (novinář). Stejně tak představíme různé názory a přístupy, které nám umožní pochopit jeho složitost a vliv v dnešním světě.
Jan Petránek | |
---|---|
Jan Petránek v r. 2013 | |
Narození | 28. prosince 1931 Praha Československo |
Úmrtí | 10. listopadu 2018 (ve věku 86 let) Praha Česko |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Povolání | spisovatel, novinář, komentátor, broadcaster, politický komentátor, textař a publicista |
Stát | Česko |
Témata | žurnalistika, rozhlasová žurnalistika a literární tvorba |
Ocenění |
|
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Petránek (28. prosince 1931 Praha – 10. listopadu 2018 Praha) byl český novinář, komentátor, literát a disident.
Absolvoval Českoslovanskou akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše v Resslově ulici. V letech 1951–1968 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu se zaměřením na zahraniční vztahy a kosmonautiku. Jako zahraniční korespondent působil v Indii, Pákistánu, Sovětském svazu, Vietnamu a Číně. Někdy v té době byl veden jako tajný spolupracovník zahraničně-politické rozvědky kategorie ideový spolupracovník s krycím jménem Klement.
Účastnil se vysílání rozhlasu během invaze Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V červenci 1969 sice pro rozhlas ještě v přímém přenosu komentoval přistání americké kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci, ale v nastupující normalizaci už nesměl novinářskou profesi vykonávat a do roku 1989 pracoval jako topič ve státním podniku Mitas. Byl sledován komunistickou státní bezpečností, vedla na něj tzv. signální svazek k prověření podezření z trestné činnosti a měla jej za nepřátelskou osobu s krycím jménem Merkur.
Stal se signatářem Charty 77. Od roku 1987 přispíval do samizdatových Lidových novin, kde po sametové revoluci pracoval jako redaktor. Zaměřil se na analyzování událostí a poměrů v zemích bývalého Sovětského svazu, a to i po odchodu do penze v roce 1993. Vystupoval také na podvečerech v Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.
Od roku 1969 byl členem skupiny Šanson – věc veřejná, pro kterou psal texty a také s ní vystupoval. Přeložil dějiny Spojených států a Středního východu.
Za svou mnohaletou publicistickou činnost uveden do Síně slávy Českého rozhlasu.